Ohlédnutí za rokem 2017

Ruská ekonomika byla v roce 2017 plná protikladů. Ekonomika sice rostla, nicméně růst HDP na úrovni 1,7 % lze stěží považovat za dostatečný a udržitelný. Spotřebitelské výdaje stejně jako mzdy mírně rostly, reálné příjmy obyvatelstva ale čtvrtý rok po sobě klesaly.

Inflace byla koncem roku na úrovni cca 2,5 %, tzn. dokonce nižší než málo předpokládaná cílová 4% úroveň. Sankce oproti ruským očekáváním vkládaných do amerického prezidenta přitvrdily, rubl a ruské státní cenné papíry přesto v roce 2017 posílily.

Tahounem růstu bude domácí spotřeba

V roce 2018 by ekonomický růst Ruska měl být na úrovni cca 1,5-1,6 % (IMF, WB).
Střednědobý ekonomický růst v letech 2018-2019 potáhne stejně jako v roce 2017 především zvyšující se domácí spotřeba. Tomu bude napomáhat nízká inflace na úrovni cca 4 %, postupně se zvyšující mzdy a mj. také znovuobnovení indexace penzí a platů státních zaměstnanců, které byly v letech 2015-2017 v důsledku úsporných opatření zmrazeny.

Očekává se, že se postupně zvedne i neformální část příjmů (pozn.: oficiální mzda či plat v Rusku tvoří méně než polovinu příjmů domácností). Vyšší spotřebu podpoří také konání mistrovství světa ve fotbale, které v létě 2018 bude hostit 11 ruských měst.

V důsledku probíhající fiskální konsolidace a omezených zdrojů pro veřejné výdaje se v letech 2018-2019 očekává pokles v oblasti veřejných investic. Investiční výdaje by měly růst zejména díky korporátnímu sektoru, který by měl využívat levnějších sazeb úvěrů. Mírný růst investic lze očekávat i vzhledem
k relativně stabilní makroekonomické situaci.

Pokračování fiskální konsolidace

V prosinci schválený federální rozpočet na rok 2018 je pokračováním politiky fiskální konsolidace. Především díky omezeným výdajům klesl deficit nového rozpočtu na úroveň 1,3 % HDP (2,2% v 2016 a 3,4 % v 2015) s cílem dalšího poklesu až na úroveň 0,8 % HDP v letech 2019-2020. Rozpočet na rok 2018 mj. počítá s nízkými výdaji na vzdělání, zdravotnictví a poklesem výdajů na sociální politiku, na druhou stranu s většími transfery do regionů a zachováním vysokých výdajů na obranu.

Od 1. ledna 2018 vstupuje v platnost nové fiskální pravidlo, které má zásadním způsobem snížit nežádoucí vysokou závislost ruské ekonomiky a kurzu rublu na cenách ropy. Veškeré příjmy z ropy nad hranicí 40 USD/barel budou dle nového pravidla směrovány nikoliv na navyšování výdajů, ale výhradně na vytváření rezerv. Schválený systém intervencí umožňuje již nyní ministerstvu financí nákup valuty, pokud cena ropy překročí stanovenou hranici (40 USD/barel). Při stávajících cenách paliv lze v roce 2018 předpokládat postupné doplňování ruských rezerv. Na začátku roku 2018 také zanikla působnost Rezervního fondu, který byl posledních deset let „záchranným polštářem" rozpočtu. Vzhledem
k tomu, že vláda veškeré zdroje ve fondu
postupně vyčerpala, původní rozdělení dvou fondů na instrument určený k profinancování deficitu rozpočtu (rezervní fond) a na dlouhodobější instrument financující penzijní pojištění a infrastrukturní projekty (fond blahobytu) ztratilo svůj smysl. Veškeré rezervní zdroje se budou nyní akumulovat v jediném Fondu národního blahobytu, jehož hodnota na začátku roku 2018 byla cca 3,7 biliónů rublů (cca 64 mld. USD).

Měnová politika se postupně uvolňuje a finanční sektor je relativně stabilní

 

Centrální banka Ruska (CBR) pokračuje ve svém postupném přechodu od restriktivní k neutrální měnové politice v režimu cílování inflace (s cílem 4% inflace). Za předpokladu udržení stávající úrovně inflace existuje v roce 2018 prostor pro další možné snižování klíčové sazby CBR (nyní 7,75 %) a tím i postupnému dalšímu zlevňování úvěrů nabízených komerčními bankami. Již nyní se zájem o úvěry zvyšuje.

Finanční sektor je i přes nedávný pád několika významných bank relativně stabilní. CBR se na základě nového zákona z roku 2017 může zapojit do přímé finanční pomoci a sanace postižených bank prostřednictvím nového rezolučního mechanismu tzv. fondu pro konsolidaci bankovního sektoru, což by mělo přispívat k rychlejšímu řešení případných problémů. Celkově se bankovní sektor posouvá směrem k strukturálním likviditním přebytkům, špatné úvěry, zdá se, dosáhly svého maxima.

 

Zpracováno podle informace ZÚ Moskva.