Český export do Ruska stoupl během prvních dvou měsíců roku 2017 o 26 procent v porovnání se stejným obdobím loňského roku. Tato čísla ukazují, že úsilí českých firem v hledání partnerů a nových smluv v Rusku přináší výsledky. Ale pro mne osobně jsou data ČSÚ potvrzením faktu, že se ruská ekonomika intenzivně přizpůsobuje problémům, jež vznikly před něko0lika lety v souvislosti s vyhlášením sankcí,kontrasankcí a - samozřejmě - výrazného poklesu ceny ropy. Musí se stále více investovat do domácí výroby, čímž se otevírá cesta i pro české výrobce. Vznikají nové nástroje státního stimulování a objevují se daňové úlevy.

Koncem května vyrážíme s podnikatelskou misí doprovodit ministra průmyslu a obchodu Jiřího Havlíčka na zasedání česko-ruské mezivládní komise. Komise projedná významné společné projekty, které budou zahrnuty v protokolu z tohoto zasedání. To zároveň znamená, že se zařadí mezi projekty, podporované na vládní úrovni.

Přáli bychom si využít příznivého pozadí návštěvy ministra Havlíčka v Moskvě, abychom získali dodatečné možnosti pro spolupráci, pro jednání s ruskými firmami a možná také pro uzavírání smluv. Máme konkrétní návrhy, s jejich zveřejněním ovšem nepospícháme. Chtěl bych jen poznamenat, že jde o investiční a další projekty v Rusku, a to ve sféře stavebnictví, energetiky, ochrany životního prostředí, výstavby infrastruktury. Důležité je, aby byly zapsány do závěrečného protokolu moskevských jednání mezivládní komise.

Jsem rád, že české firmy nepolevily ve svých podnikatelských aktivitách a hledají možnosti spolupráce s ruskými partnery. Ruský trh jsme zcela nevyklidili a doufám, že se nám toto úsilí vrátí. Úspěšných obchodů se v poslední době dohodlo hned několik.

  • V těchto dnech byla zveřejněna zpráva o vývoji ruského traktoru s „českým srdcem.” Ve Vladimirské oblasti zahájila firma Zetor Traktors v Kovrovské elektromechanické továrně výrobu svých proslulých strojů.Úroveň lokalizace výroby (dodávky místních podniků) dosahuje 80 procent.
  • Opakuji, že lokalizace výroby je jednou z hlavních cest expanse naruský trh. Bohužel si to mohou dnes dovolit pouze finančně dostatečně silné společnosti. Přiklady jsou Brisk Tábor, která spustila v RF svoji továrnu na výrobu zapalovacích svíček, Agrostroj Pelhřimov, jež tu buduje podnik navýrobu zemědělské techniky, strojaři Hestego a Trimill, kteří rozvíjejí vlastní výrobu v Uljanovské oblasti.
  • Dohodu o spolupráci nedávno podepsala firma ALTA s ruskou strojírenskou společností STAN. Tato dohoda předpokládá rozvoj dlouhodobé spolupráce,zaměřené na postupné rozjíždění výroby zařízení české firmy v rámci výrobních podniků STAN v Rusku.
  • Mezi lídry česko-ruských projektů patří dodávky brněnského Chemoproject Nitrogren pro ruské Forsagro, které se letos zařadilo mezi lídry ruského byznysu.  Příslušný bilaterální kontrakt byl uzavřen na sklonku roku 2015 a stal se největším od vyhlášení hospodářských sankcí v létě 2014. Jeho financování je kryto dlouhodobým odběratelským úvěrem v celkové výši 73,4 milionu eur (přes dvě miliardy korun).Ruskému zákazníkovi ho poskytla UniCredit Bank a pojistila ho Exportní garanční a pojišťovací společnost (EGAP).
  • Nový rekord padl letos. Největším byznysem po uvalení sankcí se stala česká dodávka a financování výstavby chemičky ve městě Ivanovo, které leží zhruba 360 kilometrů od Moskvy. Brněnská stavební společnost Unistav postaví pro firmu Polyester Plant Ivanovo továrnu na výrobu plastů za 3,5 miliardy korun. Za Česko projekt financuje ČSOB s pojištěním EGAP. Pro Unistav je tato zakázka jednou z největších, které kdy získal.
  • ČKD Blansko Holding získala smlouvu na dodávku turbínového zařízení pro vodní elektrárny na jihu Ruska v Krasnodarském kraji. Hodnota kontraktu přesahuje dva miliony eur.
  • V Rusku se daří Škodě Auto. Závody v Kaluze a Nižnim Novgorodu loni vyrobily 58 tisíc automobilů, což je o 15 procent více než předloni.

Mezivládní komise slouží jako platforma pro rozjezd a podporu nových a stávajících projektů. Doufám, že na letošní vzestupný trend v číslech obchodní bilance navážeme a postupně se dostaneme na obchodní výměnu s Ruskem v objemu, blížícímu se číslům před rokem 2014. Komora SNS stála u zrodu novodobých obchodních vztahů s Ruskem. Řadu kroků na jejich podporu vykonává stále. Prosazujeme byznys a pronikání do ruských regionů, odkud pocházejí zákazníci českých firem. Český vývoz podporujeme i v rámci svých podnikatelský misí. Letos jsme v Rusku byli s ministrem zemědělství Marianem Jurečkou, který propagoval v regionu český agroexport.

Aktivně se podílíme na přípravě české účasti na mezinárodní výstavě EXPO v Astaně, kde očekáváme značný ruský přesah, a to díky partnerství Ruska nabyznysového programu výstavy. Na poslední dekádu srpna chystá Komora SNS, ve spolupráci s Mezinárodní obchodní komorou Kazachstánu, podnikatelskou misi s ministrem Jiřím Havlíčkem. V jejím průběhu se odehraje jak návštěva EXPO, jak B2B jednání českých a kazachstánských firem v Astaně.

 
Vrcholem bilaterálních česko-ruských ekonomických aktivit - bráno nejen z pohledu naší komory - bude cesta prezidenta republiky Miloše Zemana do Moskvy, která by se mohla uskutečnit v závěru roku 2017. Komora SNS spolu se Svazem průmyslu a dopravy ČR budou k této cestě připravovat doprovodnou delegaci misi. Jakmile bude upřesněn termín prezidentské návštěvy, budeme oslovovat naše firmy a nabízet možnost účasti. Nepochybuji o tom, že tato událost bude pro rozvoj obchodně ekonomické spolupráce zásadním faktorem a že odstartuje proces znovuotevření cesty na východ pro české firmy.
 

Autor: František Masopust, výkonný ředitel komory SNS