Po roce 2014 ovlivnily český export do Ruska negativně sankce, nízké ceny ropy či devalvace rublu. Nyní ruský trh pomalu ožívá a čeští exportéři o něj opět nabývají zájem. To potvrdily i nedávné semináře organizované Ministerstvem zahraničních věcí v Praze a Ostravě, kterých se zúčastnilo 280 zástupců firem. Šanci mají firmy mimo jiné v oblasti zemědělských technologií, strojírenství, železniční a kolejové dopravy či energetiky.

 

Navzdory výraznému poklesu obchodní výměny v letech 2015–16 v důsledku ekonomické recese v Rusku zapříčiněné prudkým poklesem cen ropy, sankcemi, devalvací rublu a dalšími faktory představuje Rusko pro Českou republiku významného obchodního partnera. Především pokud jde o skupinu zemí mimo Evropskou unii.

Mírně pozitivní vývoj ruské ekonomiky na počátku roku 2017 je předpokladem pro další rozvoj vzájemné obchodně ekonomické spolupráce. Očekávaný mírný růst ruské ekonomiky v roce 2017 by měl být na úrovni cca 1–1,5 procenta, což by mělo odrazit také na oživení v oblasti zahraničního obchodu s Ruskem. Za první tři měsíce 2017 vzrostl náš vývoz do Ruska o 25 % a vzájemný obrat o 35 procent.

Na vývoj obchodu s Ruskem má v současné době vliv posilující kurz rublu, který do značné míry „kopíruje“ ceny ropy. Díky tomu se naše vývozy do Ruska stávají opět cenově konkurenceschopnějšími.

 

Vývoj ruské ekonomiky závisí na strukturálních změnách

S cílem zvýšení stupně nezávislosti a stability ruské ekonomiky ruská vláda v letech 2015–16 přijala protikrizový plán hospodářského rozvoje. Současně s tím výrazně zesílila protekcionistická a restriktivní opatření, která v současné době ztěžují působení zahraničních subjektů na ruském trhu. Jde zejména o otázky náhrady dovozu zahraničního zboží domácí produkcí a lokalizaci výroby v Rusku, a to především v souvislosti s nezbytnou potřebou diverzifikace domácí ekonomiky. V současné době se diskutují další perspektivy této politiky, v souvislosti s posilujícím kurzem rublu, který umožňuje větší dovozy.

Hlavním dlouhodobým problémem Ruska v ekonomické oblasti je zbavení se dominantní závislosti na příjmech z ropy a plynu. Bez skutečných strukturálních změn stěží ruská ekonomika může přesáhnout hranici zhruba dvouprocentního růstu.

 

Co by mohl znamenat konec sankcí?

Eventuální změkčení či zrušení sankčního režimu vůči Rusku by mohlo znamenat určitý stimul pro další rozvoj ruské ekonomiky. Postupně by mohlo dojít ke zlepšení situace v oblasti přístupu ruských investorů k finančním prostředkům na zahraničních trzích, zvýšení důvěryhodnosti v ruský trh a nárůstu investic, a to zejména soukromých investorů. Pro české podnikatele, jejichž hlavním zaměřením jsou dodávky strojírenského charakteru, by se mimo jiné dalo očekávat zrušení stávajících omezení například v oblasti technologií dvojího užití apod. Pozitivní efekt pro vzájemné kontakty na podnikatelské úrovni by se odrazil i v oblasti možné příznivější finanční situace a platební schopnosti u ruských partnerů, a také v oblasti vládních i regionálních investičních projektů s účastí zahraničních subjektů.

 

Obchodní příležitosti existují v ekonomicky a průmyslově vyspělých regionech

Perspektivu dalšího rozvoje obchodních vztahů vidíme v posilování přímé spolupráce s průmyslově a ekonomicky vyspělými regiony Ruské federace. Kromě Moskvy také například se Sverdlovskou, Niženovgorodskou oblastí nebo Republikou Tatarstán. Mezi hlavní důvody přímé spolupráce s regiony patří mimo jiné relativně větší autonomie v rozhodování, jednodušší přístup k vedoucím představitelům, vlastní rozpočet a jeho priority a větší šance pro malý a střední byznys. Moskva má tradičně z hlediska podílu na vzájemném obchodu s Českou republikou (ale i s jinými zeměmi) zcela výsadní postavení, jelikož sem účetně směřuje více než 40 procent českého vývozu.

 

Vývozní příležitosti existují asi v 10 perspektivních sektorech

Ruský trh je třeba stále považovat za perspektivní, v řadě sektorů má růstový potenciál. Často se jedná o nenasycený trh, který je vysoce závislý na dovozech.

Perspektivním sektorem je automobilový průmysl, tedy prodej osobních automobilů a automobilových komponentů. A to především z důvodu nízké nasycenosti trhu a potenciálu možného růstu. V roce 2017 se po čtyřletém propadu očekává mírný nárůst prodejů osobních a lehkých komerčních automobilů.

Další šance pro české firmy tradičně existují v oblasti dodávek strojírenských výrobků. Například při vývozu kovoobráběcích a tvářecích strojů, kde je Rusko vysoce závislé na dovozech. Vysokou dynamiku růstu našeho vývozu na ruský trh registrujeme například u dodávek českých papírenských, textilních a potravinářských strojů.

Příležitosti jsou v oblasti železniční a kolejové dopravy. Vzhledem k tlaku na lokalizaci a zajištění financování především při dodávkách náhradních dílů, modernizaci veřejné dopravy a subdodávkách pro železniční sektor, a také případně na zapojení do výstavby nové infrastruktury.

Dalším perspektivním sektorem je energetika, kde se české firmy v Rusku mohou uplatnit při subdodávkách pro výstavbu a především modernizaci tepelných elektráren a menších lokálních dodávkách obnovitelných zdrojů. Možnosti spolupráce existují při dodávkách českých jaderných zařízení pro ruskou společnost Rosatom, a to zejména na projektech ve třetích zemích.

Další oborové příležitosti pro české firmy vidíme v sektorech chemického průmyslu, například při rozšiřování kapacit na výrobu hnojiv, dodávkách technologií na zplynování a výstavbě chemických závodů. Příležitosti  nabízí i oblasti civilního leteckého průmyslu, zdravotnického a farmaceutického průmyslu, vodohospodářství a odpadního průmyslu a zemědělského a potravinářského průmyslu.

Mnoho dalších informací ohledně perspektivních oborů se budete moci dočíst v nově aktualizované verzi Mapy globálních oborových příležitostí, které pro vás ministerstvo zahraničních věcí připravilo a bude k dispozici v poslední týden v červu během porady ekonomických diplomatů v Praze.

 

Příklady úspěšné spolupráce českých firem v Rusku

V oblasti investic a lokalizované výroby je nejvýznamnějším příkladem lokalizovaná výroba automobilů Škoda Auto ve dvou ruských závodech v Kaluze a v Nižním Novgorodě.Společnému podniku, který založila Škoda Transporations ruskou společností Vagonmaš, se zase v nedávné době podařilo vyhrát tendr na dodávku osmi šestivozových souprav pro petrohradské metro. Společný podnik GRS Ural české firmy TOS Varnsdorf v Jekatěrinburgu ve Sverdlovské oblasti zaměřený na montáž a výrobu obráběcích strojů získal v těchto dnech „certifikát ruského výrobce“. Dobře se také rozvíjí projekt kompletace letadel L410 společnosti Aircraft Industries v Závodě civilního letectví v Jekatěrinburgu. V roce 2016 firma Brano Group otevřela nový závod Branorus na výrobu automobilových komponentů ve městě Kstovo v Nižněnovgorodské oblasti. Agrostroj Pelhřimov pro změnu plánuje výstavbu závodu na montáž a výrobu zemědělské techniky firmy a společnost Brisk Tábor otevřela v roce 2016 nový závod na výrobu zapalovacích svíček v Toljatti v Samarské oblasti.  

Pokud jde o významné dodávky, česká firma Papcel se v roce 2016 v Rusku uplatnila při dodávkách technologií na výrobu dekorativního papíru. Stavební společnost PSJ zase realizovala prestižní projekt výstavby nového terminálu mezinárodního letiště v Nižním Novgorodě. Chemoprojekt Nitrogen postavil závod na výrobu čpavku ve Vologdské oblasti a společnost Unistav jedná o výstavbě závodu na výrobu technického vlákna a granulátu společností v Ivanovské oblasti.

České firmy jsou v Rusku velmi dobře etablované v oblasti služeb. Jedná se zejména o Home Credit Bank, lídra v oblasti spotřebitelských úvěrů a české aerolinie, které aktuálně zajišťují bezmála 40 letů týdně do Ruska.

 

Státní podpora exportu v Rusku

Já, stejně jako mí kolegové na Ministerstvu zahraničních věci a zastupitelských úřadech, se snažíme vytvořit pro exportéry vhodné podmínky, abychom jim co nejvíce usnadnili vstup na zahraniční trhy. Jedním z důležitých nástrojů, který nám v tom výrazně pomáhá, jsou tzv. Projekty ekonomické diplomacie, díky nimž jsme schopni společně financovat a realizovat sektorové či incomingové mise, prezentační akce nebo jiná podnikatelská setkání.

V roce 2017 uskutečnímev Rusku celkem 12 projektů s celkovým rozpočtem více než 2,5 mil. Kč. To je ve srovnání s ostatními zeměmi vysoký počet. Tyto projekty jsou provázané se sektorovými prioritami a snahou prosadit se v ruských regionech. Jedná se například o prezentace zaměřené na strojírenský, dopravní a energetický průmysl nebo na oblast zemědělství.

Doufám, že je vidět snaha ministerstva otevřít dveře diplomacie pro podnikatelskou sféru a posouvat se od uzavřeného úřadu směrem k otevřené servisní organizaci pro firmy i občany. Pevně věřím, že se naše aktivity se pozitivně projevují ve vašich snahách pronikat na zahraniční trhy a jsou impulsem k dalšímu ekonomickému růstu naší krásné země.

 

Autor: Martin Tlapa, náměstek ministra zahraničních věcí ČR