Od jara 2014 platí vzájemné sankce mezi Ruskem, EU a dalšími zeměmi. Jaká je bilance tohoto stavu z pohledu roku 2017? Vyklidili Češi ruský trh
Výsledky za rok 2016 vykazují značný pokles vzájemného obchodu oproti roku 2014, a dochází tak k utlumení vzájemné hospodářské výměny. Když si vezmeme k dispozici reálná data, propad českého exportu do RF v porovnání celoročních objemů let 2014 a 2016 činil v korunovém vyjádření 33,5 %. Pokles dovozu z Ruska k nám byl 35,3 % a evidujeme snížení celkového obratu o 34,4 %. V absolutních číslech pak hovoříme v exportu o ztrátě ve výši přibližně 37,8 miliard korun v porovnání exportu v roce 2016 s rokem 2014.
V porovnání výsledků bilaterálního obchodu za roky 2015 a 2016 exportní relace poklesla v korunovém vyjádření o 3,9 %, import poklesl o 20,5 %a obrat poklesl o 13,5 %. Při sledování vývoje celoročního poklesu exportu za rok 2016 se ve druhém pololetí loňského roku podařilo dosáhnout mírně pozitivního vývoje v této oblasti.
V prvním čtvrtletí letošního roku jsme zaznamenali růst českého exportu v porovnání se stejným obdobím roku 2016. V korunovém vyjádření šlo o růst o 26,5 %. Přeceňovat tento trend by bylo poněkud předčasné, nicméně navazuje na již zmíněný trend růstu našeho vývozu ve druhém pololetí loňského roku.
Z uvedených fluktuací objemu vzájemného obchodu za období od roku 2014 do prvního čtvrtletí roku letošního lze vyvodit, že na něj nemají vliv pouze sankce, které lze ve vymezeném období považovat za konstantu. Působí tu i další faktory. Celkově zhoršená situace ruské ekonomiky byla způsobena zejména poklesem cen energetických surovin na světovém trhu. Silná ruská orientace na těžbu surovin a jejich následný export se projevila výrazným poklesem hodnoty rublu. Kladný vývoj cen komodit má podíl na zlepšení kondice ruské ekonomiky, a to se projevuje v nárůstu i naší vzájemné obchodní výměny.
Sankce jsou trojího druhu, na zbrojní materiál, na těžbu fosilních paliv a na dodávky do ruského průmyslu a energetiky. Jaké jsou vůbec „zbylé” české možnosti?
Dodávky pro ruský průmysl a energetiku až na výjimky v zásadě možné jsou, jde jen o nutnost přizpůsobit se nové realitě. Obecně leží díky protekcionistickým opatřením největší potenciál spolupráce tam, kde ruská, potažmo euroasijská produkce, nemá kapacitu či kvalitu zásobovat vlastní trh. V takových případech si byznys vždy najde cestu a zboží či služba svého kupce. Tam, kde má místní produkce na domácím trhu silnou pozici, je zase vhodné hledat možnosti pro spolupráci na třetích trzích. Jsem přesvědčen, že právě české firmy mají na to, aby takové možnosti našly.
Rusko po uvalení sankcí zavedlo tzv. program "importozamešenija", což znamená náhradu dovozu za vlastní výrobu. Značka tamní výroby má také značné tržní preference. Jak se českým vývozcům daří zapadnout do modelu spolupráce s částečným přenosem výroby?
Politika nahrazování dovozu se začala v Rusku diskutovat a poté i uplatňovat již v období globální ekonomické krize, tedy po roce 2009. Jasným signálem ochranářského a izolacionistického trendu ruské ekonomiky se pak stal výnos prezidenta Ruské federace z 6. srpna 2014 “O uplatnění jednotlivých zvláštních hospodářských opatření za účelem zajištění bezpečnosti Ruské federace“. V současné době platí v ruské ekonomice rovněž řada omezení na veřejné zakázky, přísnější požadavky na certifikace, praxí je používání exportních omezení a zákazů. Znamená to, že od roku 2014 je obchodování s Ruskou federací v některých oblastech determinováno nejen opatřeními ze strany Evropské unie, ale i vnitřními ochranářskými pravidly nastavenými například v oblasti potravinářského průmyslu či strojírenství.
Ruský trh je ale pro řadu našich exportérů trhem zásadním a proto se některé české společnosti i přesto rozhodly lokalizovat svoji výrobu v Ruské federaci tak, aby získaly status domácího ruského výrobce a podařilo se jim to. Mezi tyto úspěšné případy můžeme řadit výstavbu závodu na výrobu zapalovacích svíček do automobilů táborské společnosti Brisk v Samarské oblasti, který od loňského roku svou produkcí zásobuje nejen blízké producenty osobních vozů v Samaře a Togliatti, ale i celý ruský trh. Úspěšnými příklady angažmá českých firem na ruském trhu je i závod na výrobu portálových obráběcích center vsetínské společnosti Trimill v Uljanovské oblasti nebo závody společnosti Škoda Auto v Kaluze a Nižném Novgorodě. Takže možnosti uplatnit se úspěšně na ruském trhu pro české exportéry a investory nepochybně existují, je ale třeba respektovat momentální pravidla, především princip lokalizace.
Mezivládní komise s Ruskem se připravuje na konci května v Moskvě, uskuteční se? Jaké jsou hlavní otázky obchodní spolupráce, které bude komise projednávat, případně jaké projekty a témata bude Česko na zasedání prosazovat?
Mohu potvrdit, že desáté zasedání česko-ruské Mezivládní komise se uskuteční ve dnech 29. – 30. května v Moskvě. Pojedu tam osobně, protože spolupředsedy Mezivládní komise jsou členové vlády a na české straně je jím ministr průmyslu a obchodu. Hlavními tématy spolupráce, jež hodláme projednávat, jsou z hlediska oborového zejména oblast průmyslu - stroje a přepravní zařízení tvoří sedmdesát procent podílu našeho exportu - energetiky a zemědělství. Hovořit budeme o oblasti vědeckotechnické a inovační spolupráce, ale i o turistice. Obě strany rovněž vidí velký potenciál v rozvoji kontaktů na meziregionální úrovni.
V oblasti významných projektů hodláme konkrétně rozvíjet projekty, o nichž jsme jednali již na minulém zasedání Mezivládní komise v Praze. Jde například o angažmá společností TRIMILL Vsetín, Agrostroj Pelhřimov či Jihostroj Velešín. Hovořit budeme samozřejmě i o projektech nových. Jako příklad uvedu projekt společnosti BRISK Tábor. Na posledním zasedání Mezivládní komise jsme otevřeli i nepříjemné otázky problematických českých projektů v Ruské federaci a hodláme v jejich řešení pokračovat i nyní. Mohu konstatovat, že v některých případech se nám již podařilo i díky práci v Mezivládní komisi dosáhnout pozitivního pokroku.
Kazachstán pořádá od poloviny června mezinárodní výstavu se zaměřením na energetiku EXPO 2017, historicky prvně je spolupořadatelem jejího byznysového programu Rusko. Chystá se tam početná čínská delegace na čele s hlavou státu. Z pohledu počtu účastnických zemí se Astana zařadila mezi TOP 5 pořadatelských zemí. Jaký je význam české účasti z pohledu přínosu pro český byznys?
Ministerstvo průmyslu a obchodu vynaložilo na angažmá českých firem v Astaně velké úsilí. Vnímáme účast českých firem na EXPO Astana 2017 nejen jako prestižní záležitost, ale především jako vynikající příležitost ukázat v celosvětové konkurenci a v regionu s velkou poptávkou po moderních technologiích vyspělost našeho energetického průmyslu. V oblasti výroby a distribuce energií a v energetice nabízíme světu řadu moderních technologických řešení, patentů, špičkových výrobků a kompaktních technologických celků, které mají celosvětový dosah. Jejich shodným rysem jsou důmyslná a promyšlená řešení a proto míříme na EXPO ASTANA 2017 s uceleným národním tématem "Důmyslnost řešení". Jsem velmi rád, že naši expozici navštíví prezident Miloš Zeman. Náš pavilon je rozdělen do dvou částí. Hlavní expozice bude věnována unikátním českým vynálezům, technologickým řešením a nejmodernějším výrobkům českých firem. Představíme v Astaně jedinečný koncept sportovního letounu na elektrický pohon, pokrokový elektrobus, který využívá poznatků z oblasti nanotechnologií, elektrárnu, produkující energii získanou z likvidace běžných komunálních odpadů, obytný dům, který si sám vyrábí a kontroluje spotřebu energií a další důmyslná řešení. Připravili jsme i odlehčenější a hravější části expozice především pro děti a jejich rodiče v podobě interaktivních exponátů na téma energie. Součástí naší expozice budou ve druhém patře českého pavilonu i ukázky české národní kuchyně.
Na angažmá na EXPO ASTANA 2017 se velmi těším a držím palce všem našim vystavovatelům, aby pro ně účast na této akci měla příznivý hospodářský dopad.
Plánujete se EXPO v Astaně osobně zúčastnit?
Osobně bych měl navštívit Astanu společně s podnikatelskou misí, která se zúčastní také jednoho z největších světových strojírenských veletrhů INOPROM v Jekatěrinburgu ve dnech 11. – 13. července. Druhou návštěvu EXPA bych rád uskutečnil ve druhé polovině srpna společně s podnikatelskou misí Komory SNS.
Autor: Anna Uljačenková a Igor Záruba, deník E15
Čtěte také rozhovor s ministrem Havlíčkem pro E15.cz: http://nazory.e15.cz/
rozhovory/havlicek-vetsina- ceskych-podnikatelu-rusky-trh- neopustila-1332702