Je důležité, abychom stále udržovali povědomí o kvalitních českých potravinách a výrobcích, protože na tak obrovském trhu, jako je Rusko, mají perspektivu. Sankce nebudou trvat věčně, říká v rozhovoru pro Hospodářské noviny agrární diplomatka Nikola Hrušková.
Pro naše exportéry jsou nejperspektivnější oblasti na jihu evropské části Ruska, jako například Krasnodarský kraj, Rostovská či Voroněžská oblast, Baškortostán nebo Stavropolský kraj.

Novinkou v ekonomické diplomacii České republiky jsou takzvaní zemědělští diplomaté, kteří začali působit při některých velvyslanectvích. V únoru loňského roku nastoupila nově na zastupitelský úřad v Moskvě agrární diplomatka Nikola Hrušková.

Vývoj exportu z České republiky do Ruska byl od 90. let poměrně turbulentní. Co ho hlavně ovlivnilo?
Od roku 1993 český export do Ruska narůstal a během dekády se zhruba zdesetinásobil. V ruské ekonomice se ale odehrálo několik zásadních událostí, které měly negativní dopad i na náš export. Jednak to byla měnová krize v roce 1998, jednak světová krize v roce 2009. V obou případech český vývoz do Ruska vždy poklesl. S následnou stabilizací ruské ekonomiky se opět stabilizoval i český export do Ruska. Před zavedením sankcí v roce 2014 se podařilo dosáhnout historicky nejlepších výsledků a český export do Ruska se pohyboval okolo 115 miliard korun za rok. Do Ruska směřovala téměř čtyři procenta z celkového českého vývozu, Rusko se stalo naším nejvýznamnějším odbytištěm mimo země Evropské unie. S rokem 2014 ale přišly sankce, nízké ceny ropy a devalvace rublu, což se opět negativně promítlo i v českém exportu do Ruska. Ten se nyní podílí na celkovém vývozu pouze asi 1,5 procenta. Říkám pouze, ale pořád se pohybujeme v hodnotách okolo 70 až 80 miliard korun ročně. Zmíněné krize postihly všechny obory bez výjimky. Letos se očekává růst ruské ekonomiky, což by opět mohlo pomoci k oživení českého exportu.

Jaké byly dopady sankcí přijímaných od roku 2014 v souvislosti s rusko-ukrajinskou krizí na exportéry českých zemědělských a potravinářských produktů?
Ruské protisankce, které se dotýkají potravinářství a zemědělství, mají dopady jak přímé, tak především nepřímé. Ty přímé se týkají několika českých firem, jež do Ruska vyvážely zboží, jako například mléčné nebo masné produkty, které jsou nyní pod sankcemi a dovážet do Ruska se nedají. Toto zboží prakticky zmizelo z české statistiky vývozu do Ruska. Uvedu dílčí příklad: v roce 2013 české firmy vyvezly do Ruska mléčné výrobky v hodnotě přes 200 milionů korun. Tento segment měl v té době potenciál růstu, ovšem od zavedení sankcí je vývoz nulový. Takto bychom mohli postupně vyčíslovat jednotlivé komodity a odvětví. Došli bychom však k částce, která by ve srovnání s jinými evropskými zeměmi nebyla až tak zásadní. Náš přímý agrární export do Ruska se podílí na tom celkovém pouze několika málo procenty, u jiných evropských zemí se pohyboval v desítkách procent.

Daleko větší jsou pro nás podle mého názoru dopady nepřímé. Ty je ale téměř nemožné objektivně vyčíslit. Zákaz vývozu evropských potravin na ruský trh způsobil přetlak na trhu evropském, kde je nyní přebytek některého zboží a jeho ceny se výrazně snížily. Nejviditelnější je situace například v mlékárenství, kde mělo svůj podíl také zrušení mléčných kvót. Situaci je potřeba vnímat v celém kontextu: ke všem negativním dopadům sankcí se přidala také krize ruské ekonomiky způsobená nízkými cenami ropy a následná devalvace ruské měny. Konkrétní částky, které se čas od času objevují, jsou tak opravdu pouze hrubými odhady skutečných důsledků.

Jaká je a jak se vlivem zmíněných vnějších vlivů mění vzájemná obchodní bilance mezi Ruskem a Českou republikou u agrárních produktů?
Rusko je pro Českou republiku dlouhodobě nejvýznamnějším trhem pro vývoz agrárního zboží mimo země Evropské unie. Agrární export do Ruska se i přes přetrvávající protisankce a devalvaci rublu vyvíjí docela pozitivně, a to především vlivem struktury našeho agrárního exportu. Zatím se historicky největší agrární vývoz z Česka do Ruska realizoval v roce 2014, kdy dosáhl hodnoty tří miliard korun. Od srpna 2014 sice platily sankce, ale protože dobíhaly již dříve uzavřené kontrakty, byl vývoz ještě možný. V roce 2015 se vývoz propadl zhruba o 20 procent na hodnotu 2,4 miliardy korun, v roce 2016 začal agrární export opět pozvolna růst a dosáhl hodnoty 2,6 miliardy korun. Saldo vzájemného agrárního obchodu s Ruskem je dlouhodobě pozitivní, protože Rusko k nám vyváží potraviny v hodnotě okolo půl miliardy korun. Samostatnou kapitolou jsou zemědělské technologie a potravinářská zařízení. Ty poznamenal propad kurzu rublu, ale poptávka z Ruska po nich přetrvává a jejich export po slabším roce 2015 začal loni opět růst.

Po dvouletém propadu se čeká mírné oživení a ruská ekonomika by měla dále růst. Co to může znamenat pro české exportéry?
Mohu potvrdit, že v letošním roce prognózy předpovídají mírný růst ruské ekonomiky. Ustálila se cena ropy, relativně stabilní je i kurz ruské měny, a tak ruští zákazníci opět začínají nakupovat zahraniční zboží. Dá se říct, že tento pozitivní vývoj je možné pozorovat ve všech oborech. Ve všech oborech se ale Rusko také snaží aplikovat takzvanou "politiku náhrady dovozu", jejímž cílem je vymanit se z přílišné závislosti na dovozovém zboží. Ruská vláda bude i letos pokračovat s finančními podporami sektoru zemědělství a potravinářství. Podpora se týká například výhodnějšího financování, dotací na nákup zemědělské techniky, dotací pro stavbu mléčných farem a dalších oborů. To je pro české firmy příležitost uplatnit ještě více svých technologií a zboží, protože Rusko si je ve většině případů zatím neumí vyrobit samo.


Byznys v Rusku je o dlouhodobých kontaktech, přátelství, dobrých referencích, množství společně vypité vodky…


 

Které zemědělské, případně potravinové produkty mají šanci se tam uplatnit?
Dlouhodobě patří mezi naše nejdůležitější exportní položky do Ruska krmiva, násadová vejce, pivo, chmel, slad, mák, nečokoládové cukrovinky, přísady do potravin, alkoholické a nealkoholické nápoje a další. Ani jedné z těchto položek se ruské sankce netýkají.

A na které produkty se vztahují?
Protisankce se týkají ovoce, zeleniny, mléčných výrobků, hovězího, vepřového a drůbežího masa a masných výrobků (s výjimkou například některých konzerv), ryb, soli a některých jednotlivých druhů potravinových přípravků. Důležitými českými exportními artikly před sankcemi byly také mléčné výrobky jako například smetana, sýry, tvaroh, syrovátka a další. Z masných výrobků to byly některé druhy salámů, šunka a podobně. Jejich vývoz nyní není možný, i když by po nich jistě byla poptávka. Ovšem většinu našich důležitých zemědělských a potravinářských produktů vozit můžeme a stále vozíme.

Vzhledem k tomu, že je Rusko v potravinách nesoběstačné, otevírá se na tamním trhu další prostor pro české exportéry potravinářského zboží a zemědělských produktů?
Od zavedení protisankcí se Rusko nejen v zemědělství a potravinářství snaží zvýšit svou soběstačnost a nahradit dovozové zboží domácí produkcí. V některých oblastech se toto předsevzetí daří plnit. Rusko si dokáže zabezpečit produkci vepřového a drůbežího masa, brambor, obilí a dalších základních potravin. Jsou však stále oblasti, kde je domácí produkce nedostatečná. Zmínit můžeme mléko, ryby, hovězí maso, zeleninu. Ruská vláda zvýšení soběstačnosti podporuje dotacemi do zemědělství, a proto se tento sektor velmi aktivně rozvíjí. To nabízí prostor pro uplatnění českých firem, především těch, které dodávají technologie, zařízení, staví farmy, dodávají zvířata, veterinární léčiva a další související zboží. Z potravin mají na ruském trhu prostor ty, které jsou zde dlouhodobě prověřené, například pivo, chmel, mák, cukrovinky a mnoho dalších. Ačkoliv je Rusko obrovská země, především kvůli klimatickým podmínkám si nikdy nebude moci pěstovat vše samo.

Je zájem o český genetický materiál?
Rusko má problém s vlastním genetickým materiálem, proto se jedná o velmi perspektivní obor, ve kterém se mohou čeští dodavatelé uplatnit. Je ale potřeba obstát v silné evropské konkurenci a nestačí pouze vyvézt zásilku inseminačních dávek. Stejně jako to dělají jiné země, je potřeba připojit něco navíc. Pomůže například, když přijedou čeští odborníci ukázat těm ruským, jak je možné dále postupovat, jak se o skot, zvířata starat a podobně. Předávání zkušeností a školení odborníků jsou v Rusku nyní velmi žádaná.

Podobná situace je i v rostlinné výrobě. Rusko nemá dostatek vlastních kvalitních osiv a sazenic, například vinné révy a brambor. Tyto komodity tak Rusko stále poptává v Evropě a dalších zemích.

 

Kde se v Rusku odehrává byznys?
Centrem obchodu je samozřejmě Moskva, ale v Moskvě toho moc nevypěstujete. Stále více se tak zaměřujeme na podporu spolupráce s jednotlivými regiony, a proto do nich směrujeme podnikatelské mise. Tento přístup má svá pozitiva; protože každý region má své potřeby, konkurence v regionech nemusí být tak velká jako v hlavním městě, dostanete se přímo ke konkrétním lidem.

Na které oblasti z hlediska teritoriálního by se měli čeští exportéři zaměřit?
Ačkoliv se Ruská federace skládá z více než 80 jednotlivých různorodých regionů, z hlediska agrární spolupráce má smysl zaměřit se jen na ty, kde má zemědělství a potravinářství určitý význam a perspektivu. Ať už z hlediska klimatických podmínek, ekonomiky regionu, či vzdálenosti. Nejperspektivnější se jeví oblasti na jihu evropské části Ruska, jako například Krasnodarský kraj, Rostovská oblast, Voroněžská oblast, Baškortostán, Stavropolský kraj. V těchto perspektivních a geograficky dostupných regionech je ale velká evropská konkurence. Do budoucna by mohly být výzvou také některé regiony v asijské části Ruska

Jaká forma dovozu do Ruska v oboru potravin a zemědělských výrobků je vhodná?
Například pivo se prodává téměř samo, protože "české pivo" je v Rusku pojem. Ale jak jsem již zmínila, v některých oborech, jako třeba v případě inseminačních dávek, je potřeba přidat i něco navíc. Ideální je situace, kdy se spojí více českých firem a vystupují jako celek. Například jedna firma postaví farmu, další dodá technologie, třetí zvířata, čtvrtá pomůže s krmivy, pátá by mohla postavit závod na zpracování mléka. Tak by mohla vypadat ideální situace. Některé evropské země už takto postupovat umí.

Vhodný partner je především ten, který má nebo si umí sehnat finance. Pokud k projektu umí zajistit i státní garanci, je to také ku prospěchu. Když hovoříme o vývozu potravin, stačí takový partner, importér, distributor, na kterého je možné se spo­lehnout.

Česká republika má v Rusku dobré jméno, dobrý zvuk a tradici. Navíc pokud se českým výrobkům podaří dostat se do Ruska, téměř automaticky se jim otevírá trh dalších zemí celní unie − Běloruska, Kazachstánu, Arménie a Kyrgyzstánu.

Mohou na ruský trh proniknout i nováčci?
Nováčci to mají vždy těžší ve srovnání s těmi, kteří již s Ruskem mají určitou zkušenost a vědí, "jak v tom chodit". Byznys v Rusku je o dlouhodobých kontaktech, přátelství, dobrých referencích, množství společně vypité vodky… To ale neznamená, že by nové firmy neměly šanci. Určitě je důležité, jaký produkt nabízí a jak se k celé situaci postaví. Zásadní je osobní kontakt, opakovaná jednání, ochota věnovat obchodu určitý čas, pozvání partnerů do Česka, do svého podniku. Nikdo nemůže čekat, že do Ruska přijede jednou a bude rovnou podepisovat kontrakt.

Umí si české firmy poradit s nestabilitou ruské měny?
Vzhledem k tomu, že se většina obchodů odehrává v eurech či dolarech, je ideální mít na ruské straně takového partnera, který má zajištěný příjem i v jiné měně než jen v ruských rublech. Ačkoliv je v posledních měsících ruský rubl relativně stabilizovaný, kurzové riziko je velké.

Jak to aktuálně vypadá s financováním a pojištěním exportu do Ruska, zajištěním konkrétních obchodů?
České firmy mají k dispozici státní financování prostřednictvím České exportní banky (ČEB) nebo financování pomocí komerčních bank. Podobný výběr je u pojištění, kde je možné využít služby Exportní garanční a pojišťovací společnosti (EGAP) nebo komerčních pojišťovnen. Je na každém podnikateli, která varianta mu vyhovuje.

V posledních letech se zintenzivnila spolupráce mezi Ministerstvem zemědělství ČR, ČEB a EGAP. Jak ČEB, tak EGAP mají vyčleněné specialisty, kteří se zabývají výhradně agroexportem a jsou českým exportérům k dispozici. Obě instituce byly v minulosti u řady agrárních projektů v Rusku i dalších zemích světa.

Zajištění obchodu záleží na jeho druhu a na konkrétním oboru. Ideální zákazník je určitě ten, který je schopný obchod financovat nebo financování zajistit a je prověřený například jinou českou firmou. Podnikatelům doporučujeme, aby své obchody pojišťovali, nebo aby žádali za své služby platby předem. Vždy je namístě obezřetnost, osobní dohled, nemusí se vyplatit spoléhat pouze na svého ruského partnera, ale naopak je ku prospěchu mít obchod neustále pod kontrolou.

Vyklidili čeští exportéři po roce 2014 pole, nebo si naopak stále drží své pozice?
Nedá se říci, že by čeští exportéři přímo vyklidili pole. Ale je pravda, že některé české firmy své aktivity v Rusku významně omezily. Stále však deklarují zájem o tento trh a vyčkávají na pozitivnější období. Jde o trh, který má více než 140 milionů obyvatel a Česká republika tu má dobré jméno, dobrý zvuk a tradici. Navíc pokud se českým výrobkům podaří dostat do Ruska, téměř automaticky se jim otevírá trh dalších zemí Eurasijské hospodářské unie − Běloruska, Kazachstánu, Arménie a Kyrgyzstánu.

Musím bohužel konstatovat, že aktivity českých firem, například účast na ruských veletrzích či jiných akcích, jsou výrazně slabší ve srovnání například s evropskou konkurencí. Navzdory sankcím jsou na všech hlavních zemědělských a potravinářských veletrzích, fórech a akcích přítomné desítky firem z Itálie, Německa, Maďarska, Francie a dalších zemí. U českých firem se jedná o jednotlivé případy. Aktivní v Rusku začínají být také země mimo Evropskou unii, například Čína, Korea, Srbsko, státy Latinské Ameriky.

Myslím si, že je důležité, abychom stále udržovali povědomí o kvalitních českých potravinách a výrobcích, protože na tak obrovském trhu, jako je Rusko, mají perspektivu a sankce nebudou trvat věčně. Například i přesto, že nemůžeme vyvážet mléčné výrobky, nedávno proběhl na ruském webu o mlékárenství "český týden", kde měly české firmy a odborníci prostor prezentovat své aktivity.

Ruská vláda bude i letos pokračovat s finančními podporami sektoru zemědělství a potravinářství. Podpora se týká například výhodnějšího financování, dotací na nákup zemědělské techniky, dotací pro stavbu mléčných farem a dalších oborů. To je pro české firmy příležitost uplatnit ještě více vlastních technologií a zboží, protože Rusko si je ve většině případů zatím neumí vyrobit samo.

Jaké projekty na podporu českého exportu do Ruska a s jakým výsledkem se v poslední době uskutečnily?
Za poslední rok a půl jsme realizovali tři projekty ekonomické diplomacie, konkrétně podnikatelské mise do regionů Ruské federace. První dvě vedla náměstkyně ministra zemědělství ČR a směřovaly do významných ruských zemědělských regionů, do Krasnodarského kraje a Baškortostánu. V dubnu jsem se čerstvě vrátila z Rostovské oblasti, kde probíhala podnikatelská mise v čele s ministrem zemědělství Marianem Jurečkou. Těchto akcí se zúčastnilo dohromady přes 30 českých agrárních firem. Letos plánujeme ještě minimálně dva další agrární projekty: degustaci moravských vín v Moskvě a incomingovou misi firem z Baškortostánu do České republiky.
Ukázalo se, že naše mise do regionů oživily zájem ruské strany o spolupráci s českými agrárními firmami. Zástupci všech navštívených regionů chtějí přijet do České republiky a pokračovat v započatých jednáních. Delegace podnikatelů z Krasnodarského kraje navštívila Českou republiku již loni, cestu podnikatelů z Baškortostánu plánujeme na letošní rok a jsem si jistá, že podnikatele z Rostova můžeme čekat v dohledné době. To, že ruské firmy tyto mise opětují, svědčí o jejich zájmu spolupracovat.

Podnikatelskými misemi pomáháme "otevírat dveře" a navazovat přímé kontakty, které by české firmy na dálku jen těžko rozvíjely. Pokud navíc misi vede ministr nebo náměstek ministra a doprovází nás velvyslanec, dostane akce naprosto jiný rozměr a punc vážnosti pro ruské partnery.

Co si slibujete od poslední mise v Rostovské oblasti?
Misi vedenou ministrem Jurečkou jsme směrovali do Rostovské oblasti, protože se jedná o jeden z nejvýznamnějších zemědělských regionů v Rusku. Ministra doprovázeli zástupci 15 českých agrárních firem, kteří o tuto oblast projevili zájem. Definovali jsme několik hlavních oborů, ve kterých budeme podnikat další kroky. Jedná se především o technologie na zpracování obilí, stavbu mléčných farem a chov skotu, pivovarnický průmysl, odpadové hospodářství a další. V rámci cesty se uskutečnilo česko-ruské podnikatelské fórum, firmy se zúčastnily B2B jednání s ruskými partnery a měly možnost navštívit několik podniků.

Je Česká republika v Rusku na poli ekonomické diplomacie aktivní také v jiných oborech?
Intenzita vzájemných kontaktů se zvýšila. Vedle ministerstva zemědělství je aktivní také ministerstvo průmyslu a obchodu, představitelé některých krajů, uskutečnilo se též několik kontaktů na nejvyšší, prezidentské úrovni. V loňském roce se v Praze po čtyřleté pauze konalo zasedání česko-ruské Mezivládní komise pro hospodářskou, průmyslovou a vědecko-technickou spolupráci a v dohledné době plánujeme další ročník zasedání této komise v Rusku. Jiné evropské země jsou však v těchto misích a kontaktech aktivnější.

Jedním z významných kroků ekonomické diplomacie bylo zavedení zemědělských diplomatů. Jak vnímáte výsledky své práce agrární diplomatky v Rusku?
Jsem ráda, že jmenování zemědělského diplomata a mé fungování v Rusku firmy velmi kvitují. Myslím si, že ministerstvo zemědělství udělalo obecně zřízením pozic zemědělských diplomatů velmi dobrý krok. Konkrétně v Rusku tím dáváme našim partnerům jasný a hmatatelný signál, že spolupráci v agrární oblasti myslíme vážně. Obrací se na mě velké množství firem, které chtějí rozvíjet spolupráci s Ruskem.

V Rusku působíte na zastupitelském úřadu už přes rok. Čím na vás země zapůsobila?
Už během vysoké školy jsem půl roku studovala v Sankt Petěrburgu a také cestovala po Rusku. Nyní jsem tu přes rok pracovně, takže si myslím, že jsem měla nějaký čas na to, udělat si obrázek.

Rusko je obrovská země, obrovský národ s bohatou historií a svéráznou mentalitou, která však není té české až tolik vzdálená. Čas a vzdálenost jsou v Rusku velmi relativní pojmy, všechno je tu obrovské, včetně kontrastů. Jako každá země má své klady a zápory. Co se Rusům ale nedá upřít, je to, že umí žít naplno, se vším všudy. Když už, tak už.

Zdroj: http://archiv.ihned.cz/c1-65704140-rusky-trh-oziva-exporteri-maji-sanci-se-zemedelskymi-technologiemi