Konec roku 2016 proběhl v Uzbekistánu ve znamení prezidentských voleb, na kterých poprvé za posledních pětadvacet let chyběla kandidatura Islama Karimova. Historicky první prezident samostatné republiky a tvůrce její vnitřní i zahraniční politiky v posledním čtvrtstoletí náhle skonal na následky mozkové příhody loni v září. Jelikož jako první hlava postsovětské středoasijské republiky po sobě Karimov nezanechal jasného nástupce, proces zvolení nového prezidenta a navázané na to budoucí směřování Uzbekistánu se staly palčivým tématem a objektem detailního pozorování nejen v samotné republice, ale také ve vládních kabinetech jejich sousedů a partnerů. Jaké jsou priority nově zvoleného uzbeckého prezidenta Šavkata Mirzijojeva a co od něj očekávají členské země SNS čtěte v našem článku.

Nové vedení Uzbekistánu slibuje posílení vlivu republiky v regionu, lepší vztahy se sousedy i rozvoj obchodu

Již jako pověřený výkonem funkce prezidenta republiky označil Šavkat Mirzijojev za hlavní prioritu vnější politiky Uzbekistánu region Střední Asie, s nímž jsou spojeny národní zájmy země. „Nic se nemění na naší nakloněnosti provádění otevřené, přátelské a pragmatické politiky ve vztahu k našim nejbližším sousedům – Turkmenistánu, Kazachstánu, Kyrgyzstánu a Tádžikistánu. Prioritním směrem pro naší zahraniční politiku je rozvoj vztahů s členskými zeměmi SNS, především kontinuální rozvoj a všestranné posílení přátelských vazeb s Ruskou federací na základě Dohody o strategickém partnerství, Dohody o spojenectví a dalších významných smluv, které odpovídají zájmům obou zemí a prospívají upevňování stability a bezpečnosti v regionu,“ uvedl Mirzijojev během společného zasedání obou komor uzbeckého parlamentu. Zároveň ale ujistil poslance a senátory, že zásada nepřipojování se k žádným vojensko-politickým blokům, zákaz rozmístění vojenských základen a objektů cizích států na území Uzbekistánu a pobytu uzbeckých vojenských složek za hranicemi země bude nadále bez výjimek platit.

O tom, že se nová zahraniční politika Uzbekistánu bude zaměřovat především na Středoasijský region, informoval koncem prosince také ministr zahraničních věcí republiky Abdulaz Kamilov během zasedání Rady ministrů zahraničí OBSE v Hamburku. Toto prohlášení v lednu letošního roku potvrdil v rozhovoru pro Sputnik Tadjikistan také náměstek uzbeckého ministra zahraničních věcí Žavlon Vachabov. „Mezi všemi prioritami, které byly vytýčeny vedením země, je tou hlavní, kterou jsme si sami pro sebe zvolili, vztahy s našimi sousedy, státy Střední Asie. … Budeme nadále usilovat o budování vztahů, zakládajících se na vzájemné úctě, s Ruskou federací a dalšími státy SNS,“ uvedl Vachabov.

Prvním představitelem mezinárodní organizace, s nímž se prezident Uzbekistánu setkal po svém zvolení, byl předseda Výkonného výboru Společenství nezávislých států Sergej Lebeděv. „S nově zvoleným prezidentem jsme měli velmi obsáhlé a dlouhé jednání. Prezident uvedl, že má v plánu navázat na kurz, nastolený předchozí hlavou státu Islamem Karimovem, který předpokládá zachování a posilování SNS a aktivní zapojování se Uzbekistánu do integračních procesů v rámci společenství,“ uvedl po setkání s Mirzijojevym Sergej Lebeděv s tím, že nový prezident klade velký důraz na to, aby se integrační procesy shodovaly se zájmy každé členské země společenství. „A členství Uzbekistánu v SNS se podle něj shoduje se zájmy republiky,“ dodal.

Posilování vztahů se sousedy a členskými zeměmi SNS

Velmi aktivní jednání s novým vedením země vedly hned od začátku například Kyrgyzstán, Tádžikistán a Kazachstán, jež během uplynulých několika měsíců vypravily do země řadu delegací, zastoupených na té nejvyšší úrovni.

Prezident Kyrgyzstánu Almazbek Atambajev se pak stal vůbec první hlavou státu, která navštívila Uzbekistán po zvolení nového prezidenta. Tisková služba kyrgyzského prezidenta po návštěvě uvedla, že státníci projednali otázky, které hrají významnou roli v rozvoji vztahů mezi oběma státy. Zvláštní pozornost přitom prezidenti věnovali otázce dokončení demarkace společné hranice, která by podle výsledku jednání měla být vyřešena ještě do konce tohoto roku.

Předmětem prvních jednání zástupů Tádžikistánu s novým vedením Uzbekistánu byla rekonstrukce poškozených úseků a obnovení v plném objemu železničního spojení mezi republikami, obnovení leteckého spojení mezi hlavními městy, posílení spolupráce v oblasti zemědělství či možné způsoby navýšení objemu uzbecko-tádžického obchodního obratu. Za tímto účelem bylo v Dušanbe ve dnech 27. – 28. prosince uspořádáno zasedání Mezivládní komise pro obchodní a hospodářskou spolupráci a vůbec první v historii společné podnikatelské fórum. Význam jednání s Tádžikistánem je přitom těžké podcenit – během uplynulých 23 let vztahy mezi zeměmi byly téměř na bodě mrazu. Obchodní, hospodářské a politické vazby prakticky neexistovaly. Nyní by však obě země chtěly zahájit také společné kulturní a vzdělávací projekty (jedná se například o výměnné pobyty studentů či turné umělců) a vzájemně oslabit vízový režim.

Na lepší spolupráci s Uzbekistánem spoléhá také Bělorusko, jehož prezident Alexander Lukašenko navštívil zemi 6. října, měsíc po náhlém úmrtí Islama Karimova. „Jsem přesvědčen, že se v budoucnu Uzbekistán stane silným hráčem ve Střední Asii. Naše politické i hospodářské vztahy poněkud zaostaly, nicméně si jsem jist, že ve výhledu jednoho, dvou nebo tří let se nám určitě podaří navýšit nyní poněkud směšný objem vzájemné obchodní výměny. Společně máme obrovský potenciál. My potřebujeme vaše a vy potřebujete naše hospodářství. Vzájemně se doplňují, což vy, jakožto bývalý premiér dobře víte,“ pronesl běloruský prezident během setkání s Šavkatem Mirzijojevym a vyjádřil svojí všestrannou podporu uzbeckému vedení v této komplikované době.

Na svojí první oficiální zahraniční cestu v roli prezidenta republiky by pak měl Šavkat Mirzijojev zamířit do Ruska a to ve výhledu měsíce či dvou. V první únorový den informaci o chystané návštěvě potvrdil mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov. Očekává se, že předmětem jednání mimo jiné budou možné rozsáhlé dodávky uzbecké zemědělské produkce do Ruska či vojensko-technologická spolupráce, spojená s možnými dodávkami ruských zbraní uzbecké armádě. Třetím významným tématem jednání hlav států by se mělo stát možné zrušení vývozního cla, uvaleného na dodávky ruské ropy do republiky, což Rusko dříve odmítalo.

Politika Uzbekistánu ve vztahu k dalším zemím regionu a světa

Z vystoupení Šavkata Mirzijojeva během posledních měsíců lze rovněž vyvodit budoucí směřování zahraniční politiky Uzbekistánu například vůči ČLR a USA. Rozvoj všestranné, vzájemně výhodné a konstruktivní spolupráce se Spojenými státy má podle nového prezidenta rozhodující význam pro republiku, stejně tak jako upevňování všestranného strategického partnerství s Čínskou lidovou republikou, jež je sousedem Uzbekistánu a má podle Mirzijojeva významný vliv na řešení regionálních i globálních problémů. „V Asijsko-pacifickém regionu dáváme přednost rozvoji partnerských vztahů s Japonskem, Jižní Koreou a dalšími zeměmi. Mělo by se jednat o posilování spolupráce v oblasti vědecké a technologické, hospodářské, investiční, vzdělávací, zdravotnické a v oblasti cestovního ruchu. Přikládáme rovněž velký význam rozvoji spolupráce s hlavními evropskými mocnostmi, především s Německem, Francií a Velkou Británií, rovněž se státy Střední a východní Evropy,“ uvedl Šavkat Mirzijojev. Uzbekistán se podle něj zaměří také na rozvoj spolupráce s Indií, Pákistánem a dalšími státy jižní Asie a to jak v obchodní a hospodářské, tak politické či dopravně-komunikační rovině. Z dalších prohlášení vyplývá, že republika plánuje realizovat přátelskou politiku i vůči Afghánistánu a bude usilovat o kvalitní sousedské vztahy.

Uzbekistán a jeho nové vedení jsou odhodlány nadále rozvíjet vztahy s OSN, Šanghajskou organizací pro spolupráci, SNS, Organizací islámské spolupráce a dalšími. Maximálně možná pozornost bude věnována všestrannému rozvoji spolupráce země se Světovou bankou, Asijskou a Islámskou rozvojovou bankou, Mezinárodním měnovým fondem a dalšími finančními institucemi, které mohou být nápomocné při provádění strukturálních reforem v hospodářství.

Medailonek: Šavkat Mirzijojev, prezident Uzbekistánu

Šavkat Mirzijojev se může pochlubit skutečně bohatou a dlouhou politickou kariérou, která započala v roce 1990. V různých letech působil jako starosta Mirzo-Ulugbekského okresu Taškentu, hejtman Džizakské a Samarkandské oblasti. Vystudovaný inženýr, absolvent Taškentské vysoké školy irigace a mechanizace zemědělství, později její první prorektor a dlouholetý poslanec je obecně vnímán jako člověk dobře chápající ekonomiku země, pozitivně naladěný ve vztahu ke všem sousedním státům a zastánce rozvoje soukromého podnikání v zemi. Do čela vlády byl na návrh Islama Karimova dosazen již v roce 2003. O dva roky později navíc ke svým stávajícím povinnostem přibral správu nad zemědělsko průmyslovým komplexem země, kde zodpovídal především za sektor pěstování obilí a bavlny.

Po náhlém úmrtí prezidenta Karimova se místodržícím jeho úřadu stal po krátké prodlevě dosavadní předseda vlády Uzbekistánu, devětapadesátiletý Šavkat Mirzijojev, kterému tuto funkci 8. září svěřil parlament republiky. Zároveň byl premiér jmenován předsedou speciální komise, odpovědné za organizaci ceremoniálu pohřbu prvního prezidenta, což většina analytiků vyhodnotila jako znamení: politický establishment země dosáhl shody a určil dlouholetého spolupracovníka Karimova jako svého kandidáta do prezidentských voleb. 

Předčasné prezidentské volby v republice proběhly 4. prosince a již během prvního kola bylo jasno. Novou hlavou státu byl ze čtyř kandidátů a s daleko nejlepším výsledkem zvolen Šavkat Mirzijojev. Jeho inaugurace proběhla 14. prosince, přesně třináct let a dva dny po té, co nastoupil do funkce předsedy vládního kabinetu.

Autor: Tisková služba Komory SNS