Rozpad SSSR navždy změnil podobu Eurasie. Jistou formou „civilizovaného rozvodu“ někdejších svazových republik se stalo založení Společenství nezávislých států (SNS). Od svého založení, v prosinci roku 1991, SNS nadále zůstává nejpočetnější a nejvlivnější organizací na postsovětském prostranství. Instituce se osvědčila především jako platforma pro komunikaci a spolupráci postsovětských republik. Přináší také podněty pro vznik nových uskupení v regionu a zároveň se podílí na jejich dalším rozvoji (EAHU aj.). Předsednictví v letošním roce ve společenství převzalo po Kyrgyzstánu Rusko. Klíčovou agendou se stane pokračování v tématu nastoleném Kyrgyzstánem - prohlubování obchodních vztahů mezi SNS a Eurasijskou hospodářskou unii. O historii, vývoji a současných vztazích, také o čem uvažuje Ukrajina v rámci SNS se dozvíte v našem článku.

Trojice, která navěky změnila podobu Eurasie  

Před čtvrtstoletím, 8. prosince 1991, na loveckém zámečku Viskuli, jenž se nachází na území běloruského národního parku Bělověžský prales, proběhlo setkání představitelů tří socialistických svazových republik – Ruska, Ukrajiny a Běloruska, které navždy změnilo podobu Eurasie. Boris Jelcin, Leonid Kravčuk a Stavislav Šuškevič během schůze rozhodli hned o třech krocích, zásadních pro budoucnost všech socialistických republik: zrušení svazové smlouvy z roku 1922, ukončení existence Sovětského svazu jakožto subjektu mezinárodního práva a geopolitické reality a založení Společenství nezávislých států. Dokumenty, které na jednu stranu ukončily existenci SSSR a na druhou stranu založily nové uskupení nezávislých, suverénních států na postsovětském prostranství, vešly do dějin jako Bělověžská dohoda.

SNS – platforma pro komunikaci a spolupráci postsovětských republik

Společenství nezávislých států v prosinci loňského roku oslavilo 25 let od svého založení a zůstává nadále nejpočetnější a nejvlivnější organizací na postsovětském prostranství. Aktuálně má společenství jedenáct členů: Rusko, Ázerbájdžán, Arménie, Bělorusko, Kazachstán, Kyrgyzstán, Moldavsko, Tádžikistán, Turkmenistán, Uzbekistán a Ukrajina. Od roku 1993 členem společenství byla také Gruzie, která však z organizace vystoupila po ozbrojeném konfliktu s Ruskem v létě roku 2008. Hned od svého založení mělo SNS plnit dvě úlohy. Za prvé se společenství mělo stát určitou „civilizovanou formou rozvodového řízení“ někdejších svazových republik, za druhé pak novým nástrojem a ideovým základem pro jejich svobodnou integraci.

„Věřili jsme, že se nám podaří budovat společnou obrannou politiku, že budeme volně obchodovat, že mezi státy bude volný pohyb osob a že dohromady budeme chránit naše společné hodnoty. Vše se ale vyvíjelo jinak, než jsme předpokládali,“ vzpomínal na první roky fungování Společenství během rozhovoru s novinářem Michailem Gusmanem prezident Kazachstánu Nursultan Nazarbajev.

Podle něj po té, co se všechny státy staly nezávislými, začaly se zaměřovat především na upevňování této vlastní nezávislosti. V důsledku toho Společenství nezávislých státu začalo slábnout.  

„Vazby mezi zeměmi nakonec ochably na tolik, že ačkoli jsme podepisovali obrovské množství smluv, nikdo je nedodržoval. Mě osobně takovýto vývoj silně trápil. Situace ve skutečnosti nevyhovovala nikomu a tak jsme se nakonec domluvili, že spolupráce a integrace bude vícerychlostní – právě z této myšlenky vzešla později Euroasijská hospodářská unie,“ dodal Nazarbajev.

Nehledě na vznik nových kolektivních smluv i unií se SNS na postsovětském prostranství nadále věnuje především tématům bezpečnosti, rozvoje hospodářské spolupráce a humanitárním otázkám. Právě prohloubení obchodní a hospodářské spolupráce mezi Společenstvím nezávislých států a EAHU, vypracování koncepce ekonomického propojení SNS a EAHU a příprava plánu její realizace se stalo jedním z klíčových témat předsednictví Kyrgyzstánu v roce 2016. K pokračování v nastoleném kurzu se ústy náměstka ministra zahraničí a státního tajemníka Grigorije Karasina zavázalo také Rusko, které převzalo předsednictví v organizaci 1. ledna 2017. Karasin mimo jiné uvedl, že rozvoj efektivní hospodářské spolupráce byl vždy jedním z hlavních témat pro SNS a nehledě na extrémní hospodářské podmínky se v uplynulých pětadvaceti letech členským státům podařilo dosáhnout výrazného pokroku v této oblasti. Pokles obchodní výměny mezi členskými státy pak má dle Moskvy dočasný charakter a v blízké budoucnosti bude možné situaci napravit.

Z programů předsednictví posledních let zároveň vyplývá, že se posílení spolupráce a integrace v rámci SNS jeví členským státům jako prakticky jediný způsob, jak efektivně čelit hrozbě terorismu a aktivitám organizace Islámský stát ve středoasijských i ostatních členských republikách.

Jak vidí další vývoj SNS dnes Bělorusko?

Běloruský prezident Alexandr Lukašenko rok od roku hlasitěji volá po reformování Společenství nezávislých států a patří mezi  nejtvrdší kritiky současných poměrů v rámci uskupení. Tato potřeba je dle něj diktována neschopností SNS pružně reagovat a řešit závažné otázky, které odpovídají současné době. „SNS by se mělo zbavit nadbytečných funkcí, protože časy se změnily a některé věci přestaly fungovat. Měli bychom již teď začít směřovat Společenství jinam. Přizpůsobovat ho novým okolnostem. Ovšem přijímat v rychlosti opatření, která by mohla mít za následek pokles míry spolupráce se zeměmi, jež nejsou členy EAHU a dalších uskupení, nesmíme. Přeci jen v rámci SNS vykonávají nějakou činnost a my tak máme možnost s nimi alespoň komunikovat,“ prohlásil prezident Běloruska 16. září loňského roku v Biškeku během zasedání Rady hlav států SNS.

Bělorusko vystupuje jednoznačně za zachování SNS jakožto mezinárodní organizace a považovalo by za hloupé přijít o to, čeho bylo v rámci uskupení dosaženo za poslední čtvrtstoletí. „Prohlubovat spolupráci v rámci společenství tím, že budeme rozšiřovat seznam otázek, které by mělo řešit, se asi nepodaří,“ uvedl prezident během vystoupení na zářijovém summitu.
 
 „Všichni zde přítomní se shodnou, že SNS se našlo v integračním procesu jako platforma pro komunikaci. Srovnal bych to s G20, jejíž zasedání se nedávno uskutečnilo,“ pokračoval ve svém projevu prezident Běloruska Alexandr Lukašenko.

Podle něj nehledě na to, že žádná konkrétní rozhodnutí během zasedání G-20 nebyla nejspíš přijata, byla učiněna prohlášení, která určila strategii rozvoje lidstva a planety v blízké budoucnosti. „Přibližně to samé činíme my v rámci SNS. Ba co víc tam, kde si neodporujeme, přijímáme konkrétní řešení. Ničím větším ale zatěžovat Společenství nemůžeme,“ dodal.

Zůstane Ukrajina členem SNS?

Od roku 2014 stále palčivěji vyvstává otázka o setrvání Ukrajiny v řadách Společenství nezávislých států. Na podzim loňského roku v rozhovoru pro televizní stanici 112 ukrajinský ministr zahraničí Pavlo Klimkin oficiálně přiznal, že republika zvažuje možnost ukončit svoje členství v rámci SNS a stát se tak po Gruzii druhou zemí, která společenství opustí.

„Máme (se zeměmi SNS) několik desítek vzájemných dohod, které se týkají například uznávání diplomů či vyplácení důchodů. Nyní dokončujeme činnost, která by nám měla umožnit urovnat tuto situaci. Doufáme, že se nám podaří vyjednat tyto smlouvy zvlášť. Tehdy by byla otázka odchodu ze SNS znovu nastolena,“ uvedl ministr zahraničí Ukrajiny Pavlo Klimkin.

Později, 8. prosince 2016, byl návrh rozhodnutí o vystoupení ze SNS předložen k projednání ukrajinskému parlamentu. Náměstkyně ukrajinského ministra hospodářského rozvoje a obchodu Natalia Mikolskaja ovšem v prosincovém rozhovoru pro portál ukranews.com poukázala na to, že nevidí v blízké budoucnosti žádnou alternativu ke smlouvě o zóně volného obchodu v rámci Společenství nezávislých států.

 „Společně s MZV nyní pracujeme na konečném auditu všech smluvních základů našich vztahů s Ruskou federací. Co se týče dohody o zóně volného obchodu v rámci SNS, k dnešnímu dni nadále pracujeme v rámci původních smluvních základů a v současné době osobně nevidím žádnou alternativu této smlouvě. Samozřejmě zvažujeme varianty alternativního vývoje situace, ovšem prozatím naši partneři v SNS deklarují, že jim formát spolupráce s námi v rámci společenství vyhovuje,“ uvedla náměstkyně ministra hospodářského rozvoje a obchodu Ukrajiny Natalia Mikoskaja

Podle ní však další platformy a formy spolupráce pro rozvoj obchodu s členskými zeměmi, s nimiž má Ukrajina dohodu o zóně volného obchodu v rámci SNS, existují.  Případný budoucí odchod země ze Společenství by tak mohl být vázán mimo jiné na úspěšnost separátních vyjednávání Ukrajiny s ostatními členskými zeměmi o zachování existujících smluv a dohod.

Autor článku: Tisková služba Komory SNS