„Pálí ani ne tak konkrétní sankce na konkrétní osoby ale sankce speciální, třeba ty americké, vůči bankovním domům. Poznamenalo to i Škodu jaderné strojírenství, jejíž partner byl zařazen na tento sankční seznam poměrně nedávno. Je samozřejmé, že to tomuto českému výrobci výrazně zkomplikovalo život,“ říká František Masopust, výkonný ředitel Komory SNS pro rádio ZET. Přepis rozhovoru Františka Masopusta s redaktorem Alešem Svobodou ve vysílání rádia ZET přinášíme pro návštěvníky našich stránek.

Aleš Svoboda: Rusko přijalo k sankcím evropské unie velmi rychle odvetná opatření – mimo jiné jde o zákaz dovozu většiny potravin z vybraných západních zemí. Jak hodně to uškodilo obchodu s Evropskou unií?

František Masopust: Zcela jistě ten dopad byl. Já nedokáži říct přesně, kolik to bylo. Ovšem, když se podíváme na některé konkrétní firmy v Čechách, když vezmeme dejme tomu Madetu - ta měla poměrně velké, téměř existenční problémy spojené s tím, že byl zastaven export do Ruska. Pochopitelně je to zásadním způsobem ovlivnilo. Stejně tak to ovlivnilo i další odvětví. Nejen potravinářský a zemědělský průmysl. Dopady byly i tam, kde Rusové začali přijímat, řekněme, speciální opatření, spojená s dopadem sankcí.

Aleš Svoboda: Jak byste nyní charakterizoval obchodní spolupráci mezi Českem a Ruskem?

František Masopust: Obchodní spolupráce s Ruskem se nelepší. Situace není dobrá. Rusko nasadilo před dvěma lety politiku záměny importu, což znamená, že se snaží z velké části využívat vlastní produkce a v importu upřednostňuje dodávky technologií, zakládání společných závodů, tam české firmy nejsou bohužel dostatečně ekonomicky silné na to, aby mohly konkurovat německým, italským, rakouským… a to už nemluvím o těch zemích a firmách, které se k sankcím nepřipojily, tedy ty které sankce neaplikují. Myslím tím Jižní Koreu, Čínu a další.

Aleš Svoboda: Mluvíme o tom, že český export do Ruska tedy není nijak excelentní. Do jaké míry se na tom podepisují sankce a do jaké míry i propad cen plynu a ropy a na to navázaný pokles rublu?

František Masopust: Řekl bych, že jeto tak 65 ku 35 pro propad rublu. Těch 35 % kvůli sankcím, které zasáhly určitá odvětví a které zasáhly i naše konkrétní výrobce a exportéry včetně těch, kteří se dostávali na ruský trh prostřednictvím exportu ať už přes Německonebo Itálii, případně další země, kam dodávali komponenty.

Aleš Svoboda: Domníváte se tedy, že by vývoz do Ruska klesl i bez sankcí?

František Masopust: Kdyby zde nebyly sankce, nedošlo by k tak zásadnímu propadu rublu. Ceny ropy a plynu sice šly dolů, ale nebylo by to tak zásadní, protože by si Rusko mohlo dosáhnout na peníze od západních bank. V tom mu sankce zabránily. A co si budeme povídat, když by si Rusko chtělo půjčit od americké, potažmo nějaké jiné banky na Západě, bylo by mu s radostí půjčeno. Ale díky sankcím se tak nestalo. Tím pádem byl propad a také dopad finančního nedostatku zásadně větší, než kdyby sankce nebyly.

Aleš Svoboda: Pane Masopuste, zajímá mě jedna věc. Je jasné, že sankce nebudou trvat věčně. Jak náročné je teď udržovat obchodní vztahy, když není možné v určitých směrech obchodovat ale v budoucnu pravděpodobně ano?

František Masopust: Souhlasím s Vámi, že je to velmi náročné, ale obávám se o to, jak bude v budoucnu možné obchodovat. Jak jsem již řekl, Rusové se snaží nahrazovat to, co dováželi, to, co kupovali v zahraničí, vlastní výrobou. Tam, kam jsme my přestali dodávat z důvodu sankcí, dodávají jiní. Dodávají tam země, které nejsou zapojeny do tohoto sankčního cyklu. Jak jsem už říkal, jedná se o Indii, Jižní Koreu, Čínu, zvyšuje se také obchodní výměna Ruska a Japonska… Takže, pokud už jednou opustíte ruský trh, najde se nový dodavatel a my se tam budeme velmi těžko vracet. Naše firmy se neustále snaží a usilují o to, aby kontakty zůstaly zachovány, ale bohužel nejsou nové velké kontrakty. Objevují se drobné obchody, které naším exportérům, kteří se v minulosti aktivně zaměřovali na Východ a na Rusko, nemůžou zvednout produkci. Bude to velmi těžké, vracet se na ruský trh.

Aleš Svoboda: Když se teď podíváme na to, jaká je situace konkrétně v Rusku a jak se cítí ruské obyvatelstvo. Zafungovala podle Vás v Rusku „logika“, že za všechny problémy se zdražováním a oslabováním rublu můžou právě sankce?

František Masopust: Z velké části ano. Pochopitelně, že to byla hlavní niť vystoupení všech představitelů státu. Ale protože je Rusko poměrně otevřenou, i politicky otevřenou, jakkoli se někteří snaží namítat, že není, společností, tak se pochopitelně objevují i další informace, které zcela otevřeně říkají: Dostali jsme se do toho sami, nedělali jsme dvacet let to, co jsme měli dělat, nepřipravovali a nezlepšovali jsme naší ekonomiku, nezkvalitňovali jsme náš průmysl. Ovšem ta první argumentace – že jsou to sankce, které nás do toho vrhly – ano, řekl bych, z osmdesáti procent funguje.

Aleš Soboda: Není tohle hodně nebezpečné pro budoucnost z hlediska dalších vztahů mezi Ruskem a zbytkem světa? Nepovede to k další ruské izolaci, která asi není žádoucí pro nikoho?

František Masopust: Já si nemyslím, že by to vedlo k ruské izolaci. V okamžiku, když se odstraní sankce, tak se dostávat na ruský trh bude přeci jenom snazší. I proto, že se otevřou cesty pro firmy, které by mohly nabídnout svoje technologie, které jsou špičkové. Musely by je však nabídnout za peníze. Musely by je prodat. Dnes je prodat nemůžou, protože jejich potenciální ruský partner či zákazník na ně nemá peníze. A v řadě případu ruská strana ví, že ne všechno si může vyrobit sama. My jsme organizovali na podzim v rámci Strojírenského veletrhu v Brně konferenci Business day Ruské federace. Tam vystupoval náměstek ruského ministra průmyslu a řekl, že to není otázka nahrazování importu. Jejich cílem je začít vyrábět na export. Rusko se díky krizi, do které se dostalo, uvědomilo spoustu věcí. Včetně toho, že je třeba modernizovat průmysl, že je třeba odstranit závislost na exportu ropy a plynu, že je potřeba vyrábět kvalitní, sofistikované produkty s vyšší přidanou hodnotou proto, aby byly zajímavé na zahraničních trzích. V tomhle jim krize a sankce pomáhají.

Aleš Svoboda: Z toho co povídáte, vyznívá, že to přineslo i nějaká pozitiva. V součtu: zasáhly sankce více Rusko nebo Evropskou unii?

František Masopust: Určitě více Rusko, protože ta finanční krize, ke které došlo, se pochopitelně odrazila na všem. Na všech odvětvích, na všech sektorech a na všech úrovních, včetně obyvatelstva. Devalvace rublu byla obrovskou ránou. Lidé přišli o peníze a ještě dnes se z toho těžko vzpamatovávají.