Běloruští výrobci v automobilovém průmyslu mají zájem o dodávky českých dílů a technologií pro využití ve své produkci, která je určena pro trh EU. Vztahy mezi Běloruskem a Evropskou unii se zlepšují. Česko tak může pro rozvoj ekonomických vztahů s Běloruskem využít i politickou podporu. Spolupráce by se měla zaměřit na vytvoření společných podniků, jejichž výrobky by se  mohly uplatnit na trhu Eurasijské ekonomické unie.

„Česká produkce, s nezbytným podílem zpracování v Bělorusku, tak může bez jakýchkoliv bariér zamířit na velký 170 milionový trh EAHU.  Budou se na ni také vztahovat preference v rámci státních zakázek,“ říká velvyslanec Běloruské republiky v Čechách Valerij Kurdjukov v rozhovoru pro zpravodaj Komory SNS Východoevropský byznys (VEB).

VEB: Podíl Běloruska na obchodní bilanci Česka je zatím poměrně malý. Do jaké míry v tom podle Vás může hrát roli určitá vzájemná nedůvěra?

KURDJUKOV: Nemyslím, že slovo nedůvěra adekvátně vystihuje převažující nálady mezi českými a běloruskými podnikateli. To potvrzují „suchá“ čísla statistiky, co do výše vzájemné obchodní výměny je Česká republika na 17. místě mezi zahraničními obchodními partnery Běloruska. Objem českého importu do naší země je pak ještě výraznější – Česko je dvanáctým nejvýznamnějším dovozcem do Běloruska.   

Příčina méně výrazného podílu Běloruska v obchodní bilanci České republiky je zjevná. Objektivně vzato, jak v Bělorusku, tak i v České republice je počet společností, které mohou aktivně působit na zahraničních trzích omezený. Přednost často dostávají takzvané prioritní státy. V první řadě si firmy vybírají mezi sousedskými zeměmi, dále pak členskými státy určitých ekonomických společenství, a také významnými státy, které zpravidla nabízejí více informací a lepší strukturu státní podpory zahraničního obchodu. 

Bělorusko bylo teprve nedávno zařazeno na seznam perspektivních zemí pro český export, jenž je součástí Exportní strategie ČR pro roky 2012-2020.

V poslední době také došlo ke značnému „oteplení politického klimatu“ mezi Běloruskem a Evropskou unii. To české straně umožnilo poskytnout politickou podporu bělorusko-české hospodářské spolupráci, jejíž absence v předchozích letech neprospívala rozvoji vzájemného obchodu. 

Nicméně se mi zdá, že koncentrace úsilí pouze na export nevede k dosažení úspěchu ve střednědobém a dlouhodobém výhledu. Potřebujeme se zaměřit na vytváření společných výrobních podniků na území Běloruska s přesahem produkce pro celý trh Eurasijské unie ekonomické  (EAEU). Ty by mohly propojit silné stránky obou zemí a vytvořit základnu pro stálou poptávku po českých komponentech, průmyslovém zařízení a technologiích. U takových podniků by mohla být pobídkou pro začátek menší konkurence na trhu ze strany výrobců ze zemí EAEU a světových firem, a také podpora vlády Běloruska. Běloruská vláda je připravená přistupovat ke každému takovému projektu individuálně.

Trochu tomu zatím brání také opatrnost v rozhodování, která je vlastní českým podnikatelům. Z praxe přitom vyplývá, že řada projektů, o kterých uvažovaly české firmy, byly nakonec realizovány jinými zahraničními partnery. Například prostřednictvím mateřské a řídící společnosti z Německa, Rakouska nebo Nizozemí. Známé jsou také případy, kdy podnikatelé z Polska, Slovenska, či Německa podepisují s běloruskými exportéry dlouholeté smlouvy s garantovaným objemem objednávek a tak produkce, kterou jsme dříve dodávali napřímo, se do Česka dostává přes prostředníky, tedy dráž. Jsou to přirozené ekonomické procesy, vyplývající z optimalizace dodavatelských řetězců.

V tomto směru by větší rozhodnost českých firem mohla přinést výhody českým i běloruským firmám.

VEB: Mohl byste krátce uvést, v jakých oborech vidíte v budoucnu příležitosti pro rozvoj obchodních vztahů mezi Českem a Běloruskem?

KURDJUKOV: Podnikatelé našich zemí mají zájem o nejrůznější odvětví, nicméně nejvíce perspektivní se zdají být obory, ve kterých by Bělorusko mohlo poskytnout zdroje, jež samotnému Česku chybí. Česká vláda opakovaně uváděla, že české exportéry limituje nedostatek nezbytných kvalifikovaných pracovníků. Tento problém, by mohl být vyřešen prostřednictvím transferu některých technologických procesů do Běloruska.

Česká produkce s nezbytným podílem zpracování v Bělorusku může krom toho svobodně mířit na trh EAEU, který představuje 170 milionu spotřebitelů. Budou se na ni vztahovat také preference v rámci státních zakázek.

Mezi konkrétní směry spolupráce, které se v poslední době diskutují, patří výroba komponent pro automobilový průmysl, a to jak pro potřeby vnitřního trhu Běloruska, tak pro naplnění požadavků EAEU v oblasti lokalizace automobilového průmyslu, které platí na území  všech státu společenství. Běloruští výrobci mají v oblasti automotive také zájem o dodávky českých dílů a technologií pro jejich další využití ve svých produktech, určených pro trh EU.

Předpokládáme, že bude pokračovat rozvoj již probíhající spolupráce v oblasti modernizace petrochemického komplexu Běloruska, zemědělství, potravinářského a farmaceutického průmyslu, obráběcích strojů, informačních technologií a zpracovávání dřeva. Také v oblasti zdravotní a rehabilitační turistiky.

Je přitom nezbytné zdůraznit, že v Bělorusku existuje  řada vědeckých výzkumů a nápadů, které mají potenciál být využity v rámci moderních výrobních podniků. V této souvislosti počítáme s uzavřením mezivládní dohody mezi Běloruskem a Českou republikou o spolupráci v oblasti vědy, výzkumu a technologií, která by umožnila poskytovat státní podporu společným vědecko-výzkumným projektům.

VEB: Objevují se informace o příležitostech pro české firmy v běloruské energetice, zvláště pak v oblasti obnovitelných zdrojů. To asi souvisí s vaší aktuální energetickou koncepcí?

Celkově se spolupráce s Českou republikou v energetickém sektoru aktivně rozvíjí, zvláště pak v projektech, týkajících se bytového a komunálního hospodářství či živočišných farem. Pro rozvoj této oblasti spolupráce je vytvořena a aktivně působí bělorusko-česká pracovní skupina v energetice, která je skvělou platformou pro diskuzi společných projektů.

Mezi významné společné projekty lze zařadit již uvedenou do provozu Grodenskou vodní elektrárnu, pro kterou dodávala zařízení česká společnost Mavel. Také pak Polockou vodní elektrárnu, která se buduje rovněž s přispěním firmy Mavel a řadu dalších nových projektů, které jsou nyní ve fázi zpracování.

V poslední době skutečně roste počet nabídek od českých společností ohledně realizace těch či oněch projektů v oblasti obnovitelných zdrojů energie v Bělorusku. Zatímco v řadě dalších zemí světa byla podpora obnovitelných zdrojů omezena. Česko přitom není jedinou zemí, která se o tento sektor zajímá. Navíc v době, kdy české firmy nabízejí především jen dodávky zařízení (občas s možností financování), společnosti z jiných zemí realizují takové projekty i jako přímí investoři.