Obchod s Ruskem padá, šancí jsou investice a spolupráce s ruskými regiony – přinášíme upoutávku z obsahu speciálu Východoevropského byznysu. Speciál shrne řečnické příspěvky a témata diskutovaná v rámci obou našich konferencí na Strojírenském veletrhu v Brně. PDF verze zpravodaje bude zveřejněna na webových stránkách Komory do konce října.

Obchod s Ruskem padá, šancí jsou investice a spolupráce s ruskými regiony

Navzdory složité politické situaci a klesajícímu rusko-českému obchodu se rodí i nové příležitosti. České firmy se chystají v Rusku více investovat, účastníci Business dne Ruské federace na strojírenském veletrhu v Brně si také pochvalovali spolupráci s tamními regiony.

Obchod mezi Ruskem a Českem zaznamenal dlouho nevídaný jev – statistici vyčíslili převis obchodní bilance v český prospěch. Jak ale uvedl během ruského dne v Brně ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek, tuto zprávu zastínil celkový pokles obchodu. „Měli bychom z toho radost, kdyby to nebylo při klesajících objemech,“ prohlásil Mládek.

Česko v současné době zaznamenává slušný hospodářský růst, letos by měl být na úrovni 2,8 procenta hrubého domácího produktu.

„Škoda, že z hospodářského růstu neprofituje export do Ruska, obchod s Ruskou federací,“ dodal český ministr průmyslu.

Zatímco loni poklesl obchodní obrat mezi oběma zeměmi v meziročním srovnání o 36 procent, letos to bylo o 27 procent. Řečníci se shodli na hlavních příčinách: hospodářské sankce vůči Rusku, pokles cen ropy a devalvace rublu.

Přesto se v česko-ruských ekonomických vztazích rodí i nové příležitosti. Ministr Mládek v Brně oznámil, že podpoří firmu Brisk Tábor, která v ruském městě Togliatti otevírá závod na výrobu automobilových zapalovacích svíček nové generace.

Zetor podepsal dohodu o produkci světoznámých traktorů a náhradních dílů v Rusku

Generální ředitel Kovrovského elektromechanického závodu Vladimir Lebeděv pak v Brně podepsal dvě dohody s českými firmami: jednu se společností Zetor o produkci světoznámých traktorů a náhradních dílů v Rusku, druhou se společností Alta, která do Kovrovu předá technickou dokumentaci pro montáž a servis jejích obráběcích strojů.

Generální ředitel české státní pojišťovny EGAP Jan Procházka dále připomněl, že tato pojišťovna už letos podpořila vývoz obráběcích strojů Alty do Sverdlovské oblasti. Jde o dodávku dvanácti strojů za téměř 350 milionů korun pro ruskou společnost VSMPO-AVISMA, předního světového výrobce titanu.

Speciální investiční kontrakt

Pokud Češi na něco sázejí i do budoucna, je to spolupráce s ruskými regiony. „Velmi se nám osvědčila,“ uvedl ministr Mládek. Českým firmám podle něj tato spolupráce pomáhá v přístupu na ruský trh a čeští hejtmani jsou v podpoře takových vztahů velmi aktivní.

Další možnosti se pak otevírají pro české investory. Georgij Kalamanov, náměstek ruského ministra průmyslu a obchodu, v této souvislosti zdůraznil, že pokud se zahraniční firma rozhodne pro lokalizaci produkce v Rusku, může tak vzniknout velmi těsné partnerství na základě takzvaného speciálního investičního kontraktu.
Taková firma získává nárok na různé formy podpory, včetně například podpory exportu. Firma jako Volkswagen se svou dceřinou společností Škoda Auto tak může získat podporu na vývoz automobilů z Ruska. (Rozhovor s Georgijem Kalamanovem ve speciálu Východoevropský byznys.)

Ministr Mládek i náměstek Kalamanov na druhé straně mluvili také o potřebě řešit problémové obchodní případy, kvůli kterým hrozí miliardové ztráty českému státu. Velkým bolavým místem je stavba elektrárny Poljarnaja na severu Uralu s podporou státních institucí pro podporu exportu - České exportní banky a EGAP. Stavba byla pozastavena, dodané turbíny, jak uvedl Mládek, nyní „mrznou za polárním kruhem“.
Ještě horším případem je pak svým způsobem elektrárna Krasavino, která sice funguje, ale zisky z ní míří místo na splácení českého úvěru do kapes někomu jinému.

I v tomto ohledu se nicméně objevila pozitivní zpráva. Z problematického seznamu vypadly české dodávky pro výrobce železničních vagonů Uralvagonzavod. „Česká a ruská strana se dohodly na restrukturalizaci,“ oznámil šéf EGAP Procházka. „V tomto případně je prakticky vše vyřešeno,“ uvedl také Georgij Kalamanov.

Nástup škodovek

Zcela nové možnosti na ruském trhu vznikají také podle ruského velvyslance v Praze Alexandra Zmejevského. Pokles obchodní výměny je jednou věcí, na druhé straně se ale Češi podle něj mohou podílet na vzniku nových ruských závodů v odvětvích jako strojírenství nebo potravinářství. Velký zájem je například také o výstavbu pivovarů, minipivovarů.

O automobilovém průmyslu ani nemluvě – jak připomněl náměstek ministra zahraničních věcí Miloslav Stašek, Škoda Auto patří mezi osm nejúspěšnějších značek na tamním trhu.

Náměstek Stašekpak informoval, že velmi aktivní jsou v Rusku i další přední české firmy včetně těch, které se ve svém názvu odvolávají na starou „škodováckou tradici“ – Doosan Škoda Power (přední výrobce turbín) či Škoda Transportation (výrobce dopravních prostředků). A také řada dalších společností, které chtějí v Rusku budovat své závody – což může být klíčová forma spolupráce do budoucna.

Zjednodušení byznysu

Ambasador Zmejevskij připustil, že někdo může v podobné formě spolupráce shledávat i rizika. Dodal ale, že současná průmyslová politika Ruska má dle jeho názoru jednu velkou výhodu – celkové zjednodušení byznysu v Rusku pro investory.

Olga Fillipová: Díky speciálnímu investičnímu kontraktu získávají investoři v Rusku stabilní byznys až na deset let

Olga Filippová z ruského ministerstva průmyslu a obchodu navíc zdůraznila, že díky speciálnímu investičnímu kontraktu mohou firmy získat nejen různé úlevy, ale také stabilní byznys na dobu až deseti let, po kterou zůstávají v platnosti veškerá dohodnutá ujednání.

Podobný kontrakt už podle Filippové podepsaly mezinárodní firmy jako Sollers Mazda (automobilový průmysl), Claas (zemědělské strojírenství), DMG MORI (obráběcí stroje) či skupina GMS (strojírenství v ropném a plynárenském oboru). Brzy se má přidat například automobilka Mercedes-Benz.

Rusko se navíc Čechům stále více prezentuje jako součást Eurasijské ekonomické unie – velvyslanec Zmejevskij zdůraznil, že přístupem na ruský trh firmy získávají mnohem více příležitostí v dalších zemích bývalého Sovětského svazu, případně ještě dál na východě.

A také Zmejevskij se vrátil ke spolupráci s ruskými regiony – ocenil spolupráci s Asociací krajů. V tomto případě nejde o žádný nový trend. Jak upozornil předseda představenstva Komory SNS Jiří Demiš, spoluprací s ruskými regiony začala nová etapa vztahů po politických změnách v Česku a Rusku na začátku devadesátých let.

Právě nyní by tato orientace měla zabránit dalšímu propadu vzájemného obchodu. „Uljanovská oblast považuje Česko za jednoho z nejvýznamnějších partnerů,“ prohlásil první náměstek gubernátora tohoto regionu Alexandr Smekalin s tím, že se to týká ekonomiky, obchodu i kultury. Velké šance pro spolupráci vidí ve strojírenství, zemědělství nebo alternativních energiích.

Býval tu obří boom

Náměstek ministra zahraničí Miloslav Stašek upozornil, že současný propad česko-ruského obchodu přišel po nebývalém boomu – v letech 2003-2013 vzrostl jeho obrat téměř desetinásobně. V posledních dvou letech následoval pokles o více než 50 procent. Podobně se vyjádřil i výkonný ředitel Komory SNS František Masopust – zdálo se, že jde o neohrozitelný vzestupný trend, ale najednou přišel blesk z čistého nebe…

Miloslav Stašek přesto zdůrazňuje, že budoucnost ekonomických vztahů nevidí černě. Rusko je obrovská země v českém sousedství, která se stala tradičním trhem pro české výrobky. Náměstek dodává, že letos se po dlouhých čtyřech letech uskutečnilo zasedání ekonomické mezivládní komise. Další se chystá v příštím roce, dialog se podařilo obnovit.

Česká diplomacie také posílila ambasádu v Moskvě o agrární diplomatku, což je důležité vzhledem k již zmiňované poptávce po českých technologiích v potravinářství – včetně zmiňovaných populárních pivovarů.

Na rozdíl od minulosti přestává být Rusko dominantním trhem pro státní pojišťovnu EGAP, jeho podíl na státem podpořeném exportu se snižuje, ale ani v tomto případě není všemu konec. Generální ředitel EGAP Jan Procházka uvedl, že pojišťovna v letošním roce pojistila export do Ruska za 2,7 miliardy korun.

„EGAP vždy deklaroval, že nadále pokračuje v pojišťování exportu. Nové obchody ale musejí mít přiměřené riziko – proto spolupracujeme s 15 systémovými bankami Ruska a podporujeme obchody se silnými ruskými partnery, kteří mají příjmy i v jiné měně, než pouze v rublech,“ dodal Procházka.

Rozjednané jsou nové obchodní případy za téměř pět miliard korun. K nejvýznamnějším patří dodávka technologie na výrobu dekorativního papíru a výstavba chemického závodu.

Autor: Jan Žižka,  Senior Consultant a specialista pro energetické projekty agentury HATcom.

Rusko a Bělorusko v hledáčku českých firem. Byznys dny na MSV 2016 v Brně

Reportáž HN: Business den Ruské federace

Ruský byznys den na brněnském 58. MSV: přijelo 40 ruských podniků a firem z 10 regionů (iRUCZ)