Historie do roku 1991

Rozhodující institucí, která určovala směr a obsah zahraničního obchodu Československa a členských států byla Rada vzájemné hospodářské pomoci (RVHP) sídlící v Moskvě. Na zasedáních RVHP byly projednávány a schvalovány základní ekonomické koncepce vč. teritoriálního směřování zahraničního obchodu.

Každým rokem členské státy RVHP prováděly tzv. koordinaci ročních plánů. Výsledkem této koordinace byl mj. seznam vyváženého a dováženého zboží a služeb mezi jednotlivými státy vč. platebních vztahů. Po odsouhlasení těchto dokumentů vládami členských států byly seznamy rozeslány jednotlivým firmám a institucím, které měly za úkol je zrealizovat.  

Po politických a ekonomických změnách v roce 1989 se postupně změnilo teritoriální zaměření československého zahraničního obchodu. Rozhodující část zboží a služeb (přes 80%) směřuje nyní do zemí Evropské unie.

Považuji za velký úspěch Československa a posléze České republiky, že tato zásadní změna v teritoriálním zaměření zahraničního obchodu proběhla bez větších komplikací a při zachování vysoké dynamiky růstu zahraničního obchodu.

Samozřejmě, že i tento proces neproběhl bez problémů. Někdy zbytečná „politizace“ ekonomických vztahů se Sovětským svazem a posléze s Ruskou federací byla překážkou v pokračování rozjednaných či dohodnutých obchodních vztahů.

Přiznám se, že jsem „trpěl“, když mi kolegové z ekonomických rezortů Rakouska, Německa a jiných zemí „děkovali“ za to, že převzali a podepsali obchodní dohody s firmami z RF, které jsme měli (ČR) již připravené.

Jedním z velmi náročných úkolů bylo vyřešit splácení ruského dluhu vůči ČR, který představoval více jak 3,4 mld. USD. V prvé řadě se podařilo díky aktivitě některých českých vládních činitelů (např. mpř. vlády ČSFR Valeš) zavčas převést „umírající“ platební jednotku ruského dluhu z tzv. převoditelného rublu na americký dolar v poměru 1:1.

Po té začala náročná etapa jednání s Ruskem o formě a náplni splácení ruského dluhu. V tomto směru sehráli rozhodující pozitivní úlohu premiéři Zeman a Klaus. Je velmi důležité, že tato složitá otázka (splacení dluhu) je dnes, až na drobné nedodělky, vyřešení.

Nová forma spolupráce s Ruskou federací, důraz na spolupráci s regiony

Po roce 1993 zahájila česká vláda diskuzi na téma nové, racionální formy hospodářských vztahů mezi Českou republikou a Ruskou federací. Představitelé ekonomických rezortů postupně dospěli k názoru, že bude vhodné připravit vládní dohodu, která vymezí základní pravidla ekonomických a obchodních vztahů, např. pravidla dodávek ruského plynu a ropy a stanoví pracovní komise, které budou dbát na plnění této dohody. Tato dohoda byla podepsána v roce 1995.

Velmi důležité, z ekonomického i politického hlediska bylo rozhodnutí české vlády o diversifikaci dovozu základních energetických surovin, ropy a plynu.

Velmi významnou, téměř nezastupitelnou, úlohu v česko-ruských hospodářských vztazích sehrává spolupráce s ruskými regiony, kterých je více jak 80. Ekonomická situace v jednotlivých regionech je velmi rozdílná a má svoji dynamiku. Proto je velmi důležité sledovat vývoj poptávky po českém zboží, službách a kapitálu, platební schopnost regionů a firem, úlohu místních institucí. V tomto směru sehrávají nezastupitelnou úlohu pracovní skupiny zaměřené na spolupráci s vybranými regiony. Podnikatelské mise do těchto regionů organizované Hospodářskou komorou, Svazem průmyslu a dopravy, Komorou pro hospodářské vztahy se SNS a dalšími institucemi pod vedením vládních činitelů pomáhají konkretizovat tuto spolupráci. Stejně pozitivní úlohu sehrává účast českých firem na výstavách a veletrzích v těchto regionech. Posílila se rovněž spolupráce mezi vysokými školami především technického a ekonomického zaměření.

První dohodu s regiony podepsalo Ministerstvo průmyslu a obchodu v roce 1995 se Sverdlovskou oblasti na Uralu. Díky této spolupráci se vytvořily konkrétní podmínky pro kontrakty mezi českými a sverdlovskými firmami, které úspěšně pokračují. Svědčí o tom také nedávná návštěva vedení Sverdlovské oblasti v čele s guvernérem a řadou ministrů v Praze a jihočeském kraji. Úspěšně také pokračuje činnost ustavené pracovní skupiny.

Postupně se podařilo navázat neformální a racionální kontakty s řadou dalších regionů a státních útvarů v rámci Ruské federace: Tatarstán, Moskva, Petrohrad, Leningradská oblast, Chanty-Mansijskaja oblast, Baškortostán a další.

Moskva město pro byznys českých exportérů

Mimořádnou příležitost pro export českého zboží, služeb a kapitálu představuje uvažované územní rozšíření Moskvy, které sice s ohledem na dnešní ekonomickou situaci v Ruské federaci nebude tak rozsáhlé jak bylo prezentováno, ale v každém případě je to neopakovatelná poptávka po výstavbě dopravní infrastruktury, zdravotnických zařízení, zařízení na zpracování odpadu, výstavbě nových bytových areálů atd.

Také z tohoto pohledu bylo důležité zasedání pracovní skupiny Ministerstva průmyslu a obchodu ČR – Město Moskva, které se konalo začátkem října t.r. v Praze. Vedle podnikatelského fóra, které připravila Komora pro hospodářské styky se SNS, se uskutečnilo pracovní setkání s představiteli Dopravního podniku hlavního města Praha a diskuze s vedoucími pracovníky zdravotnických zařízení Moskvy.

Za úspěšný a prospěšný počin lze rovněž považovat již tradiční Business Day RF zorganizovaný Komorou SNS 15.9.2015 na Brněnském veletrhu.

 V dnešní složité politické situaci se zcela po právu zvyšuje úloha hospodářských a obchodních komor a podnikatelských institucí, neboť i v této nelehké době lze nalézt racionální jádro pro vzájemně výhodné vztahy mezi Evropskou unií a Ruskou federací. Velmi důležitou roli v tomto směru sehrávají ministerstvo průmyslu a obchodu, ministerstvo zahraničí a ministerstvo zemědělství.

Jsem přesvědčen, že i dnes po 700 letech platí zásada, podle které se řídil římský císař a český král Karel IV: „Dobře připravená dohoda je mnohem lepší, lacinější a prospěšnější než hloupá válka“.

Václav Petříček