Nová běloruská Strategie na přilákání přímých zahraničních investic, kterou běloruská vláda schválila 18. ledna 2012 má platit do roku 2015

Měla by zabezpečit každoroční příliv 2,5 mld. USD přímých investic a navýšit podíl vysoce technologické produkce ve struktuře exportu na 14%.

Základním předpokladem pro masivní příchod zahraničních investorů do Běloruska se má stát privatizace a snížení podílu státu v ekonomice. Kromě toho vláda plánuje přijmout řadu opatření (reformování státního sektoru, vlastnických vztahů, pořízení nemovitostí a půdy, přiblížení účetních předpisů k mezinárodním účetním standardům), které by měly snížit rizika a zvýšit důvěru investorů v běloruskou ekonomiku.

Novinkou má být spuštění mechanismu Partnerství veřejného a soukromého sektoru (PPP), jenž by měl být aplikován v dopravě a dopravní infrastruktuře, komunálním hospodářství, zásobování energiemi, zdravotnictví, školství, při těžbě nerostných surovin a dalších. Prioritními obory pro PZI se mají stát farmaceutický průmysl, bio- a nanotechnologie, vysoké průmyslové technologie zejména v automobilovém průmyslu, nové materiály, informační a komunikační technologie. Vzniknout mají rovněž dva specializované klastry, farmaceutický a lnářský. Strategie předpokládá také aktivnější komunikaci s nadnárodními koncerny.

Podle analýzy „Zahraniční investice do Běloruska v letech 2005-2010“ navýšilo Bělorusko objem PZI z 451 mil. USD v roce 2005 na 5.569,4 mil. USD a v roce 2010 (na 587 USD na 1 obyvatele)*, tedy více jak 12krát.

Přesto podíl Běloruska na celosvětových investicích dosahuje pouhých 0,11% (2010).

Z hlediska struktury PZI do Běloruska připadlo 92,1% na ostatní investice (tedy půjčky), úvěry a půjčky od přímých investorů 4,7%, na investice do základního kapitálu 3,1% a na finančníleasing 0,1%.

Ze předchozí pětiletku nejvíce PZI (74%) směřovalo do rozvoje obchodu a pohostinství, dopravy a spojů, průmyslu.

Investice přicházely zejména z Ruské federace (64%), ze Švýcarska (19,7%), Kypru (4,4%), Německa (1,7%), Velké Británie (1,4%) a USA (1,2%).

Počet podniků se zahraničním kapitálem se v Bělorusku zvýšil z 3.545 (01.01.2005) na 5.876 (01.01.2011).

K nejvýznamnějším zahraničním investorům patří SBERBANK (bankovnictví, RF), VTB BANK (bankovnictví, RF), RAIFFEISEN INTERNATIONAL BANK-HOLDING (bankovnictví, AT), GAZPROM (plynárenství, RF), LUKOIL (petrochemie, RF), TNK-BP (petrochemie, RF), TATNĚFŤ (petrochemie, RF), AVIVA (distribuce, UK), VYMPELKOM (telekomunikace, RF), MTS (telekomunikace, RF), TELEKOM AUSTRIA (telekomunikace, AT), HENKEL GROUP (stavební materiály, DE), FRESENIUS (farmaceutický průmysl, DE).

Poznámka: * Jde o národní statistiku, která do PZI zahrnuje také zahraniční půjčky a úvěry. Daleko věrohodnější je statistika Národní banky Běloruska, která eviduje reálné PZI. Ty v roce 2010 představovaly 1,307 mld. USD.

Text a opatření schválené strategie lze najít
ZDE.

Poznámka k tématu:
Premiér M. Mjasnikovič se nechal nedávno slyšet, že pro rozvoj běloruské ekonomiky v letošním roce by bylo zapotřebí zhruba 15 mld. USD. I nadále je nutno obnovovat průmyslové podniky a investovat do inovací.

Možnosti domácích bank jsou přitom omezené, stejně jako zdroje domácích podniků, příjmy státního rozpočtu stačí pouze k zabezpečení reprodukce. Bělorusko je tak schopno z vnitřních zdrojů mobilizovat pouhých 5 mld. USD.

Podle Mjasnikoviče jsou proto jediným reálným zdrojem PZI, které by směřovaly do nových nebo stávajících podniků (privatizace).