Z rozhovoru obchodního rady pro Hospodářské noviny

Sergej Kuzmič Stupar zastupuje ruské obchodní zájmy v Česku v době, kdy vzájemná výměna zboží dramaticky klesá. Český vývoz do Ruska se loni  snížil o 40 procent.  Pětapadesátiletý stavební inženýr, pracoval pro stát už během éry prezidenta Borise Jelcina. Posledních 10 let se věnuje úkolům týkajícím se zahraničního obchodu.

HN: Kdy jste dostal nabídku odjet do Česka?
V ruské administrativě jsem se dlouhodobě zabýval mezinárodní obchodní spoluprací. Podílel jsem se na přípravě tří mezivládních rusko-českých komisí, které proběhly v letech 2009 až 2011, a také na přípravě návštěvy prezidenta Dmitrije Medveděva. Pak se objevila možnost pracovat v Praze, a já toho využil.

HN: To už začaly platit sankce Evropské unie?
Přijel jsem do Prahy v září 2014, sankce začaly platit v srpnu. Pochopitelně nejistota kolem sankcí moji práci neusnadnila. Před dvěma lety šlo hlavně o udržení tehdejšího stavu obchodu, teď jde spíše o nalezení nové formy česko-ruské spolupráce. Hledám v Česku partnery, kteří jsou ochotni přijmout tuto situaci a investovat v Rusku.

HN: Vzájemný obchod poklesl. Úplný úspěch to tedy není...
Já bych se na to podíval jinak. Snížila se cena ropy a zemního plynu, které tvoří 70 procent českého importu. Pokles rublu zase v Rusku prodražil české zboží. Ten pokles českého exportu je opravdu velký, více než 40 procent. Obrat zboží mezi našimi zeměmi  je teď na 7,5 miliardách. Rusko ale stále zůstává důležitým obchodním partnerem a čeští byznysmeni pochopitelně nechtějí ruský trh ztratit. Nechtějí si zopakovat začátek 90. let, kdy české podniky odešly, a následně se za tržních podmínek složitě vracely.

HN: Mluvil jste o tom, že hledáte v Česku partnery. Které české firmy mají aktuálně zájem o ruský trh?
Třeba strojírenské podniky Kovosvit MAS, nebo TOS Varnsdorf. Původně dodávaly do Ruska obráběcí stroje, teď tam investují. Kovosvit MAS zahájil v Azově vlastní výrobu. Sankce i pád rublu jim paradoxně přinesly více objednávek. Teď koupili podnik v Rjazaňské oblasti. TOS Varnsdorf zase postavil továrnu ve Sverdlovské oblasti, výrobu v Tatarstánu hodlá zahájit Pegas Gonda. Výroba v Rusku je teď kvůli poklesu rublu levnější. Ruská vláda zároveň vytváří pro investory výhodné podmínky a zóny se zvláštním ekonomickým režimem včetně daňových úlev. Úplně novou věcí je tzv. speciální investiční kontrakt. Já doufám, že Kovosvit bude jednou z prvních firem, která ho podepíše a získá úlevy na daních nebo při prodeji svých výrobků. Vzniká také ruská exportní agentura. Podpoří export ruských firem, ale i těch zahraničních, pokud vyrábí v Rusku.

HN: Něco jako český CzechTrade?
Ano, je to obdobné, ale bude mít více pravomocí i peněz.

HN: Pojďme k mezivládní komisi, která se konala tento týden. Jaké projekty se tam měly dohodnout?
Je to první zasedání po třech a půl letech. Tehdy byl schválen seznam projektů. Teď je třeba se na ně znovu podívat a rozhodnout, které budou dále pokračovat. Jsou mezi nimi třeba Agrostroj Pelhřimov a Jihostroj. Pak bych ještě zmínil projekt stavby podniku na výrobu syntetických vláken v Ivanovské oblasti za účasti společnosti Unistav. Měl by získat úvěr 135 milionů eur od banky ČSOB.

HN: To jsou příležitosti. Jsou tu ale i problematičtější projekty z minulosti podpořené Českou exportní bankou, jako třeba projekt Polarnaja. Co s nimi?
Pochopitelně to nemůžeme nechat stranou. V našich vztazích je několik takových řekněme toxických úvěrů. Na zasedání mezivládní komise přijely společnosti, které se projektů na ruské straně účastní. Nabízely bance varianty, jak tyto problémy, které vznikly nejen naší vinou, řešit.
Jsou tu i projekty, kde se problémová půjčka už řeší, jako v případě společnosti Uralvagonzavod. Tam se jedná o restrukturalizaci půjčky. V rámci jednání mezivládní komise se podepsalo Memorandum o podmínkách restrukturalizace mezi ČEB a Uralvagonzavodem.

HN: Co projekt mrakodrapu v Tatarstánu? Tam je to asi nejvážnější…
Zástupci firmy přijeli do Česka a sešli se se svými partnery. Je to ale soukromý projekt, kde probíhají soudní řízení a arbitráže. Nemůžeme na to tlačit. Ale zajímáme se o to a snažíme se najít východisko.

HN: Mezivládní komise se konala po třech letech. K setkávání českých a ruských politiků ale dochází častěji. Ať už jde o ministra Mládka, nebo prezidenta Zemana. V případě premiéra Sobotky už to tak časté není. Jaké jsou vlastně vaše kontakty s českými politiky?
Pro setkávání s českými politiky je tady velvyslanec. Já se s nimi potkávám v rámci konferencí a fór. Primárně samozřejmě spolupracuji s ministrem průmyslu Mládkem, kterého jsem doprovázel i při loňských návštěvách Sverdlovské oblasti a při jeho misi v Tatarstánu.
Já bych chtěl zdůraznit, že sankce přinesly jednu neočekávanou věc. Hodně se aktivizovaly regionální kontakty a vztahy. Česko navštívili zástupci Sverdlovské oblasti, Tatarstánu, Voroněžské oblasti, Uljanovské oblasti. Během nich se sešli třeba s hejtmany Haškem a Zimolou.

HN: Na druhou stranu, řada firem vzala sankce jako fakt, a ruský trh prakticky odepsala. Přitom se jim dobře daří.
Pořád je to ztráta trhu a peněz. Navíc, byznys v Číně nebo Indii je úplně jiný. Pro ruské podniky je příjemné s těmi českými spolupracovat, protože máme podobný jazyk, společnou evropskou kulturu i blízkou mentalitu. Najít společnou řeč je pro nás jednodušší než na jiných trzích.

HN: A co české pivo a české pivovary? Jejich vývoj klesá, i když na pivo žádné sankce nejsou. Z české strany je často slyšet, i od velkých hráčů, že ruská konkurence zneužívá téma sankcí k likvidaci jejich podílu na trhu. Je to ruská strategie?
Já jsem o zneužívání sankcí nikdy neslyšel. Hlavním důvodem propadu spotřeby je pád rublu. Dovážené pivo je dražší, a proto klesá jeho spotřeba. V Rusku je také velká konkurence, a hodně pivovarů, které pivo vyrábí přímo u nás. Z toho je jediné východisko stavět podniky v Rusku a vyrábět výrobky přímo tam. Přes pád spotřeby patří ale české pivo pořád k nejoblíbenějším. Mimochodem, víte, že naopak ruští pivovarníci obnovili v Čechách několik pivovarů?


Projekty projednané v rámci mezivládní komise:

Unistav má zakázku za miliardy
Zakázku brněnské stavební firmy Unistav za 3,7 miliardy korun na níž se podílí banka ČSOB potvrdil HN ruský obchodní zástupce Sergej Stupar.  Unistav se stal generálním dodavatelem stavební části komplexu, kde se bude vyrábět polyesterové střižové vlákno a granulát pro výrobu PET lahví.
 Spolu s Unistavem získají zakázky také další čeští dodavatelé. Oznámením tohoto kontraktu zahájilo ministerstvo průmyslu pokus o restart česko-ruských obchodních vztahů po třech letech. Ministr průmyslu Jan Mládek ohlásil i uzavření dalších zakázek českých firem, které chtějí v Rusku postavit výrobní závody. Jednou z nich je Kovosvit MAS, který v ruském Azově zaměstnává 156 lidí. Továrnu hodlá v Rusku postavit rovněž největší český výrobce zemědělských strojů Agrostroj Pelhřimov či zlínská firma Trimil, která v ekonomické zóně v Uljanovsku postaví závod na výrobu fréz.