Hlavní příčinou připravenosti českých investorů opustit gruzínský trh je zamítnutí Národní komisí pro regulování energetiky (GNERC) návrhu na zvýšení tarifu pro elektrickou energii na přijatelnou pro Energo-Pro úroveň, uvádí deník Kommersant. Původní tarif sice byl zvýšen o 32,3%, energetická společnost však požadovala zvýšení minimálně o 40%, jinak by prý byla nucena pracovat na úkor sobě. V „Energo-Pro Georgia“ na dotaz listu Kommersant potvrdili, že jednání se zájemci probíhají v hlavním sídle společnosti v Praze. Odmítli však upřesnit, kdo se o koupi zajímá, či jestli se chystá prodej celé firmy, nebo jen její části. Informace se rozcházejí u důvodu prodeje. Zatímco ruský deník Kommersant tvrdí, že jsou za tím spory s gruzínským regulačním úřadem, Hospodářské noviny citují odmítavé stanovisko spolumajitele firmy Jiřího Krušiny. "Příprava prodeje začala v únoru letošního roku, ale rozhodně to není kvůli sporu s tamním regulátorem. Naopak. Ten se řídí stejnou metodikou tvorby cen jako jeho evropští kolegové," říká pro HN čtvrtinový podílník ve firmě Krušina. Ani tak ale nebyly vztahy mezi Energo-Pro a gruzínskými úřady vždy bezproblémové. V minulém roce například v předběžném rozhodnutí dostala firma vyměřenu mimořádnou daň v řádu stovek milionů korun, kterou odmítla zaplatit. Načež za svitavskou firmu se letos na jaře postavilo české ministerstvo zahraničí a na oplátku odmítlo poslat asociační dohodu mezi EU a Gruzií k ratifikaci do Poslanecké sněmovny. Po dodání materiálů a vysvětlení byl finální nedoplatek jen v řádu stovek tisíc korun.

Cenu transakce nabízených aktiv odmítá Krušina komentovat, podle informací HN by se mělo jednat o 11místnou částku. Podle někdejšího šéfa gruzínské centrální banky a vicepremiéra Romana Gotsiridzeho má o koupi strategicky významných aktiv zájem ruský elektrárenský koncern Inter RAO. Zdroje moskevského deníku však tvrdí, že Rusové o větší přítomnost v Gruzii nestojí. Pravděpodobným kupcem jsou spíše gruzínští podnikatelé napojení na bývalého premiéra a miliardáře Bidzinu Ivanišviliho.

Svitavské Energo-Pro vstoupilo na gruzínský trh v roce 2007, když vyhrálo privatizační tendr za 132 milionů dolarů ( při dnešním kurzu 3,2 miliardy korun). Získalo tak několik hydroelektráren a distribuční firmu. Postupně svoji přítomnost v zemi navyšovalo, pořizovalo další hydroelektrárny a v roce 2010 za 45 milionů dolarů (kolem jedné miliardy korun) dokoupilo paroplynový blok v Gardabani. Celkem 15 vodních zdrojů spolu s paroplynovou elektrárnou disponuje celkovým výkonem 585 megawattů

Zdroj: převzato deník Hospodářské noviny, Kommersant